Policejní, adj.

Režie/director: Corneliu Porumboiu / Rumunsko, 2009 / 115 min.
Scénář/screenplay: Corneliu Porumboiu / kamera/photography: Marius Panduru / hrají/cast: Dragoş Bucur (Cristi), Vlad Ivanov (Anghelache), Irina Săulescuová (Anca)

Ceny/awards: MFF Cannes 2009: Cena FIPRESCI, Zvláštní cena poroty (Porumboiu)

Lakonicky výmluvný film o svědomí policisty, jehož úkolem je sledovat chlapce, kterého z kriminálních deliktů neusvědčují přesvědčivé důkazy, ale potřeba jej potrestat.

Film s názvem slovníkového hesla, druhý hraný film rumunského režiséra Cornelia Porumboiua, film z policejního prostředí, a přesto film dalece vzdálený tomu, co si lze díky hollywoodské zkušenosti běžně spojovat s kriminálkou. Tradiční přehlídku auťáků a zbraní ve smycích honiček snímek Policejní, adj. zcela vynechává, akční tempo extrémně zklidňuje do takřka nedramatické polohy a místo povrchních debat nabízí promyšlené, spontánní přirozenost neztrácející dialogy, jež svým vyzněním překračují standardně povrchní ohledávání hranic dobra a zla.
Na sledování, kterému hlavní hrdina příběhu, tajný policista Cristi, podrobuje studenta střední školy na maloměstě, staví Porumboiu intenzivní výpověď o morálce současné společnosti, o dědictví totality v ní, o smyslu policejní práce i osobního naplnění. Paradoxy vyšetřování údajného místního dealera marihuany jsou nastiňovány pomalu, průběžně, decentně, formou minimalistického, v mnohém dokumentaristicky laděného vyprávění z každodenního života policisty, ale především obyčejného, věcně uvažujícího člověka Cristiho. Spolu s ním se snímek zvolna a zpravidla tiše courá nehostinnými ulicemi, ponurými, nemocničně vyhlížejícími chodbami a kancelářemi policejního úřadu, od ledničky k jídelnímu stolu v bytě. Ve stručných replikách nemnoha dialogových scén filmu těká napětí nuancovaného suchého humoru, jenž zdánlivě bezděčné průpovídky překlenuje v inteligentní lingvistické debaty. Jednou jde o text písničky, již si opakovaně pouští Cristiho manželka, podruhé o listování slovníkem a rozbor slov svědomí, právo a morálka.
Strohá minimalističnost filmu přesto nebrání nastolit pestrou škálu rozporů mezi skutečností žitou a cítěnou, skutečností slov a skutečností zákonů a legislativních pojmů. Cristiho tak staví před zásadní otázku, nakolik morální je pro něj jako pro policistu jednat podle přesvědčení, či podle práva, s nímž či s jehož oficiálním výkladem se neztotožňuje. (Lucie Česálková)