esejista, filozof, ekonom, politik
Petre Ţuţea vystudoval Právnickou fakultu na Klužské univerzitě a získal doktorát v oblasti správního práva „Magna cum laude" (1929). V roce 1932 založil časopis „Stânga: linia generală a vremii" (Levice, obecný směr doby), kde publikoval pod pseudonymem Petre Boteanu. V letech 1933 - 1934 působil jako atašé na Ekonomické Legaci Rumunska v Berlíně, kde se setkal s Nae Ionescu. V roce 1935 společně se Sorinem Pavelem, Ioanem Crăciunelem, Gheorghe Titem, Nicolaem Tatu a Petrem Ercuţă vydal Manifestul revoluţiei naţionale (Manifest národní revoluce). V letech 1936 - 1939 byl sekčním šéfem na Ministerstvu národního hospodářství, oddělení pro hospodářské informace a propagandu, v roce 1940 sekčním šéfem na Ministerstvu zahraničního obchodu. Spolupracoval s různými publikacemi, zejména s publikací „Cuvântul" vedenou Nae Ioneskem, kde vydával články z politické ekonomie. V letech 1940-1944 byl sekčním šéfem na Ministerstvu války a v letech 1944-1948 ředitelem pro studium na Ministerstvu národního hospodářství.
Komunistickou mocí dosazenou Sověty byl uvězněn a 5 let vyšetřován bez soudního procesu (1948-1953). 22. prosince 1956 je znovu uvězněn a obviněn ze spiknutí proti společenskému zřízení. V roce 1957 je odsouzen k 10 letům vězení a v roce 1959 v dalším procesu k 18 letům nucených prací, z nichž strávil 8 let (1956-1964) v různých vězeních, zejména ve „středisku převýchovy v Aiudu".
Na svobodu se dostal se zničeným zdravím v důsledku mučení ve vězení, a to díky amnestii v roce 1964. Ţuţea byl i nadále pod permanentním dohledem komunistických bezpečnostních složek. Při nespočetných domovních prohlídkách v jeho skromném bytě bylo zkonfiskováno množství rukopisů, studií a materiálů, mezi nimiž byla i kopie projektu Prometeu.
Kolem roku 1980 Ţuţea dokončuje „teologický" způsob myšlení a doplňuje monografii Reflecţii religioase asupra cunoaşterii (Náboženské úvahy o poznání) o Platónově filozofii. V tomto období začíná Petre Ţuţea pracovat na křesťanské Antropologii, kterou rozdělil do šesti kapitol: 1. Problémy neboli Kniha otázek; 2 . Systémy neboli Kniha logických celků samostatně-matematických, paralelách s celky ontickými; 3. Styly neboli Kniha kulturně-historických jednotek a estetických výrazů umění, neboli Člověk estetický; 4. Vědy neboli Disciplíny lidského ducha; 6. Dogmata neboli Postavení ducha v království jistoty. Tato pojednání lze považovat za nedokončený pokus rozložit a znovu složit odpovědi na tři základní otázky Kantovy filozofie: „Co mohu vědět? Co musím dělat? V co mohu doufat?". Velký německý filozof dodává i čtvrtou, která zahrnuje všechny tři, jak zdůrazňuje Ţuţea: „Co je člověk?"
Petre Ţuţea byl nazýván rumunským Socratem díky svému zájmu o filozofii a výchovnému příkladu, kterým se stal díky svému osobnímu postoji za jakýchkoliv okolností, a to i ve vězení. Vzhledem k neustálému pronásledování mohl publikovat před rokem 1989 jen velmi málo. Jeho dílo a interview začaly být publikovány ve všech mediích okamžitě po pádu komunistického režimu: filozofické eseje, dialogy, monografické studie, studie ekonomického a politického charakteru, projekty, dokumentární filmy.
„Dogmatické myšlení povyšuje vstřícný duch Skutečna i iluzorní dokonalost člověka majícího otázky nad ideál, a vyvolení „díky revoluci" vystupují z historie plné nekonečných otázek – problémů. Ideál patří k historickému člověku, člověku, který se ptá a hledá, který žije v času a prostoru pod znamením nenaplněnosti. Ideál ve své podstatě nahrazuje náboženskou pravdu, proměnlivá a příjemná užitečnost sysifovsky posunuje ducha věřícího směrem k iluzornímu konci, kdy je znepokojován neklidem vyvěrajícím z perspektivy nekonečna a smrti.
Co zůstává historickému člověku? Pomíjivá hra logiky a ontičnosti a iluzorní invariance. Nic čistého a absolutního krom ideálu lidskosti. Do těchto souvislostí dávám i přelidštěnou hru o výběr mezi podstatou a bytím." (Petre Ţuţea, 1987 – V částečně pozměněné formě byl text zařazen do úvodní části „Problémy" 1. Problémy neboli Kniha otázek. „Pojednání o křesťanské antropologii, „Člověk".)
Prameny:
http://www.tutea.ro/
www.filozofianuantelor.org
http://ro.wikipedia.org/wiki/Petre_%C8%9Au%C8%9Bea
