Základním prvkem náboženského, ale i lidového kalendáře, je velikonoční období, které zahrnuje soubor slavností a dnů spojených s určitými projevy, jejichž cílem je zajistit správný chod života.
V tradičním společenství začínají přípravy na Velikonoce již prvními dny velkého půstu, který trvá sedm týdnů. Velikonoční okruh pokračuje po neděli Zmrtvýchvstání dalšími sedmi týdny do Nanebevstoupení. Každý z těchto týdnů má v církevním kalendáři uvedeny příslušné slavnosti, ale i lidové zvyky nebo projevy a drobné záležitosti, které mají pozitivně ovlivnit chod věcí nebo napomoct při odstranění odchylek od pravidel stanovených lidovým kalendářem. Komplexnost těchto akcí a prolínání lidového a církevního kalendáře je hlavním rysem tradičních rumunských slavností.
Nejrozšířenějším velikonočním zvykem je přiťukávání si červenými vajíčky. V některých oblastech se lidé shromažďují před vstupem do kostela, aby si přiťukli vajíčky, s čímž je spojena celá řada pravidel. Vajíčka se pozorně prohlídnou a vybere se vajíčko s nejpevnější skořápkou (slepičí vajíčko má nejtenčí skořápku). Vajíčko, u kterého se skořápka rozbije, zůstane tomu, komu zůstalo vejce nerozbité. Děti si někdy přiťukávají vajíčky za peníze: ten, komu zůstane vajíčko s rozbitou skořápkou, zaplatí tomu, kdo má vajíčko neporušené.
