23. listopadu 1925, Mahmudia, župa Tulcea – 21. listopadu 2006, Washington
rumunský pravoslavný kněz, disident komunistického režimu a bojovník za lidská práva
Otec Calciu patřil mezi ty bojovníky proti komunismu, kteří se hlásili k víře v Ježíše Krista a k myšlence národa I za cenu vlastního života. 21 let trpěl v komunistickém žaláři (1948-1964, 1979-1984), kdy prošel šíleným peklem převýchovy ve vězení pro studenty v Pitešti (1949-1951). Stal se zde převychovatelem a tuto chybu se mu podařilo odčinit za cenu velkého pokání. Později již ve všech situacích odmítl jakýkoliv kompromis s komunistickým režimem. Pak byl převezen do Gherly. V procesu zinscenovaném komunisty proti tak zvaným viníkům převýchovy v Pitešti otec Gheorghe Calciu v jednacím sále poukázal na to, že skutečnými viníky jsou Securitate a vedení Ministerstva vnitra. V červenci 1958 byl převeden do Jilavy, do sekce "konečného řešení", nazývané Casimca (cely se nacházely několik metrů pod zemí, světlo do nich nepronikalo, kromě tří otvorů ve dveřích byly bez větrání a po stěnách nepřetržitě stékala voda).
Z vězení Aiud byl v roce 1963 sice propuštěn, ale mussel zůstat v domácím vězení v Bărăganu. Po všeobecné amnestii vyhlášené v roce 1964 byl propuštěn na svobodu i otec Gheorghe Calciu. Vystudoval filologii a teologii, byl však předurčen pro práci kněze. Stal se profesorem v Semináři pravoslavné teologie v Bukurešti, kde pokračoval v boji proti ateismu. V době velkého velikonočního půstu v roce 1978 měl 7 za sebou následujících kázání s názvem "Sedm slov pro mládež", která měla obrovský ohlas u studentů z různých bukurešťských fakult. Veřejně se postavil proti zbourání kostela Enei v Bukurešti, na jehož místě měla být postavena hospoda. V tomto období je mu denně telefonicky vyhrožováno a je terorizována i jeho rodina s cílem odradit ho od jeho postoje. Díky svým kázáním a protestu proti zbourání kostela Enei se znovu dostává do hledáčku Securitate. V roce 1979 byl zatčen, souzen a neprávem odsouzen na vice než deset let odnětí svobody. Je mu zabaven majetek a jeho manželka s dítětem zůstávají bez ledničky, sporáku a dalšího základního nutného vybavení. Výkonem trestu měl být znovu převychován. Vzbudilo to však vlnu protestů z řad rumunského exilu. Na jeho podporu vystupují intelektuálové rumunského exilu: Mircea Eliade, Virgil Ierunca, Eugen Ionescu, Monica Lovinescu, Paul Goma. Nejdříve byl umístěn na psychiatrické oddělení vězení v Jilavě spolu s těžkými psychiatrickými pacienty. Pak byl převeden do vězení v Aiudu, kde měl jako spoluvězně vrahy odsouzené k trestu smrti. Nejdelší část trestu však strávil v izolaci. Po dobu věznění byl bit, ponižován a držen o hladu. Po pěti a půl letech byl 20. srpna 1984 propuštěn v důsledku mezinárodního tlaku ze strany významných světových představitelů jako Margaret Thatcherová, Ronald Reagan, papež Jan Pavel II. Proti své vůli musel v roce 1985 opustit Rumunsko spolu se svojí rodinou.
V roce 1985 se usadil ve Spojených státech, kde mu bylo uděleno čestné občanství. V době od konce roku 1985 až do roku 1988 bydlel s rodinou v Clevelandu. Aby zajistil živobytí pro sebe a rodinu, pracoval na stavbách jako nekvalifikovaný dělník, kde musel tahat pytle s cementem. V roce 1989 se přestěhoval i s rodinou do Washingtonu DC, kde převzal rumunskou farnost „Sfânta Cruce". Dále pracoval na stavbách, dokud si nemohl koupit vlastní dům 20 - 30 kilometrů od kostela farnosti. Za dobu, kdy byl knězem ve farnosti Svatý kříž, počet věřících mohutně vzrostl. Značný počet lidí jiného náboženství přešlo na pravoslaví jako projev díků otci Calciu a jeho lásce. V USA pokračoval v boji ve jménu Boha a dále věnoval významné úsilí na obranu zájmů Rumunů. Byl autorem myšlenky Romfestu a jedním ze zakladatelů největší slavnosti Rumunů žijících kdekoliv na světě, která se koná jednou za dva roky. Řídil Mezinárodní výbor tohoto setkání. V Bílém domě ho přijali dva prezidenti Spojených států: Ronald Reagan a George Bush senior.
Zemřel 21. listopadu 2006 ve Spojených státech. Podle svého přání je pohřben ve své vlasti, kterou tak miloval – na hřbitově kláštera Petru Vodă v župě Neamţ.
Interview s otcem Calciu o komunistuickém vězení v Pitešti najdte na:
http://parintelecalciu.wordpress.com/beyond-torture-the-gulag-of-pitesti-romania/
Zdroje:
http://ro.wikipedia.org/wiki/Gheorghe_Calciu-Dumitreasa
http://parintelecalciu.wordpress.com/