Rumunský malíř a grafik
Rumunský malíř a grafik, pedagog, akademik, zakladatel prvních rumunských uměleckých škol jak v Iasech, tak i v Bukurešti.
Theodor Aman zahájil svá umělecká studia na Ústřední škole v Craiově, pokračoval v Bukurešti, a dále v letech 1850-1851 studoval malířství v Paříži s Michelem Martinem Drollingem a Françoisem Edouardem Picotem.
Ve svých více jak 3000 pracích uplatňuje různé techniky a témata: scene de gen, historické kompozice, portéty, autoportréty, krajiny, statickou přírodu. Současně projevuje zájem i o architekturu, hudbu, literaturu a pedevším o rytectví. Aman byl mimo jiné i průkopníkem rumunské krajinomaly, impresionismu a především leptu. Také stál na počátku modernizace temat čerpaných z rumunské kultury ať už jejím očištěním od orientálních vlivů či opožděného středověku.
Na svých striktně akademických malbách, uplatnil Aman jakožto poslední představitel akademismu v rumunském malířství, symboly historických připomínek, přinášejících jistou svěžest ve smyslu umístění umělce do současnosti. Novost jeho pláten spočívá především v tom, že jeho témata odpovídají sociálním a politickým obavám z období vzniku rumunského národního státu. Nechybí ale ani pokusy o prosvětlení palety, zachycení okamžiků znázorňujících ozvěnu, a i když matně, pokusy některých francouzských umělců malujících ve volné přírodě, v Barbizonu, v okolí Paříže, kde v sedmdesátých a osmdesátých letech vznikl impresionismus.
Řada historických kompozic, v nichž Theodor Aman vynikal, vytvořila ve své době opravdovou školu. Jedná se o díla: Poslední noc Michala Chrabrého, 1852; Bitva u Otenity, 1854 – obraz, který osobně představil sultánovi v Konstantinopoli; Bitva u Almy, 1855 – práce vystavená v Paříži; Sjednocení knížectví, 1857; Bitva Rumunů s Turky na ostrově Svatého Jiří, 1859; Vlad Ţepeş a turečtí vyslanci, 1861-1864; Vyhnání Turků v Călugăreni, 1872; Tudor Vladimirescu, 1874-1876; Bojaři přistiženi posly Vlada Ţepeşe, jak hodují, 1885-1887.
Theodor Aman se neosvědčil pouze po tvůrčí stránce, ale i jako přední osobnost v procesu modernizace rumunských uměleckých institucí. Theodor Aman byl profesorem a zakladatelem Národní školy krásných umění v Bukurešti (1863) a v Jasech (1864). Dekretem podepsaným Alexandrem Ioanem Cuzou 5. října 1864 byl jmenován ředitelem Školy v Bukurešti. Se jménem Theodor Aman se současně pojí i organizování prvních kolektivních výstav periodického charakteru a uspořádání první bukurešťské pinakotéky.
10. září 1991 se Theodor Aman posmrtně stal členem Rumunské Akademie.
Dnes je možné si prohlédnout většinu prací Theodora Amana v jeho bývalém domě na ulici C.A. Rossetti v Bukurešti. Dům-muzeum „Theodor Aman" v neoklasickém stylu byl postaven podle jeho vlastního návrhu, sám je také autorem nábytku, nástěnných maleb v hale a vnitřní i vnější výzdoby. Sochy zdobící průčelí muzea byly zhotoveny přímo umělcem a zpodobňují Michelangela a Leonarda.
Zdroje:
http://www.ici.ro/romania/ro/cultura/p_aman.html
http://enciclopediaromaniei.ro/wiki/Theodor_Aman
http://ro.wikipedia.org/wiki/Theodor_Aman
http://www.primariacraiova.ro/pcv/servlet/portal?action=ContentAction&actEvent=showArticle&id=647
