NÁRODNÍ OPERA V BUKUREŠTI
V roce 1924, tři roky po institucionálním zřízení Rumunské opery (dřívější název Národní opery v Bukurešti), se Anton Romanovski usadil v Rumunsku a položil základy prvnímu baletnímu souboru. Tento první sólista baletu, původem Polák, tančil s takovými tanečníky baletu, jako byli Vaslav Nijinsky, Anna Pavlova, Tamara Karsavina a Mathilda Kshesinskaia. První baletní představení, která uvedl, byla silně ovlivněna stylem velkého choreografa Mihaila Fokina.
Vedení souboru převzala v roce 1929 Vera Carallyová, absolventka Carské baletní školy v Moskvě, dříve první sólistka baletu v Balšoj teatr a členka společnosti „Ruské balety”, řízené Sergejem Diagilevem. V roce 1932 uvádí „Labutí jezero” Petra Iljiče Čajkovského podle původní choreografie a s obsazením, ve kterém jsou zastoupeni pouze rumunští tanečníci. Ještě téhož roku jsou uvedeny další premiéry rumunského baletu: „Náměstí” Mihaila Jory, “Tajemství” Mihaie Andrika, „Svatba v Karpatech” Paula Constantinesca.
Prvním baletním mistrem bukurešťského souboru byla od roku 1938 Floria Capsali, která baletní soubor zreorganizovala, zvýšila počet sólistů, do hlavních rolí prosazovala mladé sólisty a vychovala mladou generaci asistentů, kterým se pozorně věnovala. V představeních, jako byly „Slečinka Măriuţa” Mihaila Jory, “Vlkodlak” Zena Vancei nebo “Karneval” Roberta Schumanna, vytvořila autentické spojení folklóru a vysoké taneční školy.
Po Druhé světové válce byli pozváni ruští baletní mistři choreografové: Seda Vasilieva (“Bachčisarajská fontána” Borise Asafieva), Ivan Kurilor (“Rudý mák” Reinholda Gliera) a Igor Smirnov (“Měděný jezdec” Reinholda Gliera).
Po roce 1953, kdy byla slavnostně otevřena současná budova Národní opery v Bukurešti, se repertoár obohatil o baletní divertismenta a choreografické miniatury, což bylo téměř 50 kousků vytvořených v různých stylech, počínaje neoklasicismem a konče modernou: “Rumunská rapsodie” George Enesca, “Faunovo letní odpoledne” Clauda Debussyho, “Modrá rapsodie” George Gershwina, “Šeherazáda” Nikolaje Rimského-Korsakova atd.
V roce 1957 uvádí Oleg Danovski znovu “Labutí jezero”, Tilde Urseanu vytváří “Louskáčka” Petra Iljiče Čajkovského, Vasile Marcu uvádí “Giselle” Adolfa Charlese Adama, “Šípkovou Růženku” Petra Iljiče Čajkovského a “Romeo a Julie” Sergeje Prokofjeva. K originálním choreografickým počinům patří “Koncert F dur” George Gershwina a “Fantastická symfonie” Hectora Berlioze v choreografii Olega Danovského, “Třírohý klobouk” Manuela De Fally a “Šeherazáda” N. Rimského-Korsakova v choreografii Vasile Marka, “Bolero” Maurice Ravela, “Petruška” Igora Stravinského, “Malá noční hudba” Wolfganga Amadea Mozarta a “Nedokončená” Franze Schuberta v choreografii Tildy Urseanu. Zároveň repertoár souboru uvádí i rumunskou tvorbu, jako “Hajduci” Hildy Jereové v choreografii Vasile Marca, “Călin” Alfréda Mendelssohna v choreografii Tildy Urseanu, “Princ a chudák” Laurenţia Profety, “Nastasia” Cornela Trăilesca v choreografii Olega Danovského.
První sólisté souboru díky mimořádným uměleckým výkonům, oceňovaným nejen při jejich účasti na mezinárodních baletních soutěžích a festivalech, ale i při nespočetných turné pořádaných po celá leta, získali mezinárodní uznání, které je řadí do galerie velkých baletních hvězd: Irinel Liciu, Gabriel Popescu, Valentina Massini, Sergiu Ştefanschi, Magdalena Popa, Ileana Iliescu, Elena Dacian, Gheorghe Cotovelea, Marinel Ştefănescu, Petre Ciortea, Ioan Tugearu, Rodica Simion.
Od roku 1965, po turné uskutečněném v Paříži s představením Stere Popesca “Kladivo bez pána” Pierra Bouleze, se celá řada tanečníků rozhodla pokračovat ve své kariéře v zahraničí, kde se uplatnili jako baletní mistři nebo pedagogové: Magdalena Popa, Sergiu Ştefanschi (Kanada), Marinel Ştefănescu, Ştefan Bănică, George Bodnarciuc (Itálie), Pavel Rotaru, Marin Boeru (USA), Aurora Rotaru (Švédsko), Cristina Hamel, Rodica Simion (Německo), Gelu Barbu (Španělsko), Gigi Căciuleanu, Ruxandra Racovitza (Francie).
Na scéně Národní opery v Bukurešti se za dlouhá léta její existence představila v nezapomenutelných představeních celá řada význačných osobností, jako: Vladimir Vasiliev, Ekaterina Maximmova, Michail Baryšnikov, Maina Gielgud, Elisabeth Platel, Jean Guizerix, Willfried Piollet, Margot Fonteyn, Birgit Culberg, Mats Ek, Andrian Fadeev, Anton Bogov, Giuseppe Picone, Alina Cojocaru, Johan Kobborg. Věrné publikum baletního souboru NOB mělo příležitost obdivovat představení souborů: Kyjevské divadlo, moskevský Balšoj Teatr, Royal English Ballet z Londýna, Kubánský balet z Havany, Hamburgský balet, z USA Miami Atlanta Ballet, Culberg Ballet ze Švédska, Athénská opera, Komische Oper z Berlína, ale i tanečních souborů současného tance pod vedením Gigi Căciuleana, Karine Saportové, Josepha Nadje a Nederlands Dans Theatre.
Po roce 1990, pod uměleckým vedením Ioana Tugearua (1990-1993), Ileany Iliescuové (1993-2001), Mihaie Babušky (2001-2008) Gheorghe Ianca (2008-2009) a Simony Şomacescu (2009 - 2011), zahrnoval repertoár baletního souboru tituly jako: “Romeo a Julie” Sergeje Prokofjeva, “Zvoník od Matky Boží” (hudební koláž), “Anna Kareninová” P. I. Čajkovského v choreografii Ioana Tugeara, “Šípková Růženka” P. I. Čajkovského, „Carmina Burana” Carla Orffa, “Louskáček” P. I. Čajkovského, “Červený a černý” Livie Teodorescuové - Ciocănea v choreografii Alexeje Mezincesca, “Daphnis a Chloe” Maurice Ravela v choreografii Gela Barbu, “Popelka” v choreografii Mihaie Babušky, “Baiadera” Ludwiga Minkuse, “Korzár” Adolpha Charlese Adama podle choreografie Mariuse Petipy, “Fantastická symfonie” Hectora Berlioze v choreografii Gigiho Căciuleana, “Labutí jezero” P. I. Čajkovského a “Ženy” (hudební koláž) v choreografii Gheorghe Ianca.
Za uměleckého vedení Simony Şomacescu (2009-2011) uvedl baletní soubor NOB národní premiéry představení, jako "Vals Fantezie" a "Serenada" v choreografii George Balanchina, "Tango. Radio and Juliet" v choreografii Edwarda Cluga a "Falling Angels" v choreografii Jiřího Kyliána.
Od roku 2011 vede Baletní soubor Národní opery v Bukurešti baletní mistre Alin Gheorghiu.
Zdroj: http://onb.operanb.ro/ro/balet/istoric-balet
