LITERATURA / Noc literatury v Praze. Noc literatury na Slovensku

Noc literatury v Praze Místo konání: Bílý dům, U Meteoru 6, Praha 8
Čtení z knihy Než zemřel Brežněv od Iuliana Ciocana v podání herce Radka Zimy. Tato kniha vyšla v překladu Jířího Našince v nakladatelství Dybbuk, Praha, 2009.

Než zemřel Brežněv je krátký a hutný román, který se dobře čte. Lidé, o nichž se píše, jsou z Moldávie, součásti velkého Sovětského svazu. Chudí lidé, kteří žijí ze dne na den a kteří přežívají v období obrovské propasti mezi oficiálními projevy a každodenním životem. Autor chce ukázat tak zvaný normální život v sovětské éře Moldavska. „Tak zvaný", protože osoby se v románu pohybují v prostoru podminovaném propagandou, v prostoru bídy a beznaděje. Ironie a černý humor, který autor používá pro vykreslení konce této éry, mi připomněly obrovskou přirozenost Bulgakova, ale i výtečný Harmsův humor." (Andrei Bodiu)
Než zemřel Brežněv – anotace Než zemřel Brežněv, beletristický debut Iuliana Ciocana, spisovatele patřícího k moldavské prozaické „nové vlně", je hořkým vyprávěním o jeho rodné zemi za sovětské éry počátku osmdesátých let. Za komunistické propagandy a cenzury je lidský život jedním dlouhým zápasem o přežití, většina obyvatel čeká na zázrak. Na pozadí blížících se dějinných změn autor citlivě vnímá větší i menší tragédie druhých, smysl pro absurditu a groteskno, prozrazující poučenost Bulgakovem a Charmsem, se u něho snoubí se soucitem k uraženým a poníženým. V krátkém, ale hutném textu se jako nitě prolínají příběhy několika postav, většinou těch neprivilegovaných, žijících v příliš těsných bytech, přičemž každá povídka tvoří překrývající se kus skládačky. I sám sebe autor zvěčnil coby křehkého, naivního pionýra Iuliana, který je podobně jako Voltairův Candide upřímně přesvědčen o tom, že žije v nejlepším z možných světů, a nikdy nezapochybuje o vykupitelné úloze Sovětského svazu v dějinách, dokud do jeho života nevstoupí nový rozhlasový přijímač… Bílý dům je zvykové označení administrativní budovy Úřadu městské části Praha 8, která stojí mezi ulicemi U Meteoru a Zenklova. Své jméno získala podle barvy kamene, kterým je obložena její fasáda. Bílý dům byl postaven na konci 80. let 20. století pro účely obvodního výboru Komunistické strany Československa. Ještě před kolaudací proběhla sametová revoluce, díky čemuž se komunisté do domu nikdy nenastěhovali.Po sametové revoluci byl dům několik let využíván základní uměleckou školou. Dnes zde sídlí významná část Úřadu městské části Praha 8.
http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_d%C5%AFm_(Libe%C5%88)

Noc literatury na Slovensku
Místo konání: Bratislava, Banská Bystrica, Nitra, Žilina, Trnava

Čtení ze svazku fantastických povídek V tieni ľalie, Mircei Eliade v přednesu herce Petera Sklára. Svazek vyšel v slovenském překladu Jany Páleníkové v nakladatelství Petrus v roce 2005.
Mircea Eliade: V tieni ľalie, Bratislava, Petrus, 2005

Ide o prvú antológiu fantastickej poviedky od svetoznámeho historika nábozenstiev Mirceu Eliadeho v slovenskom jazyku. Eliade pri jej koncipovaní vyuzil svoje poznatky a názory z oblasti dejín nábozenstiev, preniesol ich do literárnej podoby, a tak ponúkol originálnu koncepciu fantastickej poviedky, zalozenej na zamaskovaní posvätného vo svetskom, resp. na nerozpoznatelnosti zázraku. Aby ulahcil objavovanie fantastického v kazdodennej realite, poviedky koncipuje vo viacerých rovinách, cím vytvára paralelné svety, ktoré sa riadia rozlicnými zákonmi priestoru a casu.
Výber V tieni lalie predstavuje strucný prierez poviedkovou tvorbou M. Eliadeho z rokov 1959 az 1982. Spolu s jeho hrdinmi máme moznost vyjst z priestoru a casu a podstúpit amnéziu aj anamnézu (U Cigánok), okúsit omladnutie (Les trois Graces), zistit, ako rozprávané udalosti predbiehajú historický cas (Vykladac kamenov), riesit detektívne zápletky, desifrovat kódy a utajené informácie (Dajan, V tieni lalie, Pelerína) a vo vsednostiach odhalovat velk é tajomstvá (Most). Slovom, vo svetskom objavovat posvätné.