Křest českého překladu knihy Mihaila Sebastiana - "Už dva tisíce let / Jak jsem se stal chuligánem"

Rumunský kulturní institut v Praze  s podporou Knihovny Václava Havla a Vydavatelství Herrmann & Synové Vás zve v pátek 5. října 2018 v 18:00 do Knihovny Václava Havla v Praze na křest českého překladu knihy Mihaila Sebastiana Už dva tisíce let / Jak jsem se stal chuligánem.

Hosté:

Hana Herrmannová - překladatelka knihy

Michael Finkenthal – humanitní vědec a profesor na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimore, USA

Ciprian Vâlcan - filozof a spisovatel, profesor na Univerzitě Tibiscus v Temešváru, Rumunsko

Na programu bude prezentace knihy, četba několika vybraných ukázek a následně diskuse, kterou bude vést překladatelka knihy Hana Herrmannová s pozvanými hosty – panem Ciprianem Vâlcanem a panem Michaelem Finkenthalem. Diskuse bude probíhat v rumunštině a angličtině. Překlad akce do češtiny zajistí Jarmila Horáková a Jiří Našinec.

Po skončení akce Vás zveme na skleničku rumunského vína a na občerstvení složené z tradičních židovských pochutin, které věnuje ředitel Rumunského kulturního institutu v Praze.

Akce se koná pod záštitou Velvyslanectví Státu Izrael v České republice.

http://www.vaclavhavel-library.org/cs/index/kalendar/1379/mihail-sebastian-jak-jsem-se-stal-chuliganem

Mihail Sebastian(původním jménem Josef Hechter, 1907 Brăila -1945 Bukurešt) patřil k nejpozoruhodnějším literárním osobnostem předválečného Rumunska. Povoláním byl právník, ale už od dvaceti let se věnoval literatuře. V letech 1927-1940 přispíval do mnoha časopisů a novin, po vypuknutí války působiljako učitel literatury na židovském gymnáziu. Díky svým kritickým článkům si získal na bukurešťské literární scéně hluboký respekt, oblíbené byly i jeho literárněkritické studie (soustředil se zejména na Marcela Prousta), prózy a dramata. První úspěch mu přinesl svazek povídek nazvanýŽeny (1933), velký ohlas vzbudil jeho románDva tisíce let (1934), z jeho dramat, která se dodnes hrají v řadě zemí, jsou považovány za nejzdařilejšíHra na prázdniny (1936),Bezejmenná hvězda (1943) aPoslední hodina (1943-44). Nejdůležitější knihou však paradoxně zůstal jeho osobní deník. Sebastian v deníku zaznamenával svůj osobní život, záliby a tvůrčí záměry spolu s událostmi, které radikálně změnily jeho život - nástup nacismu, antisemitské pogromy, diskriminaci a vraždění Židů v Rumunsku i kolaboraci většiny jeho přátel s novým režimem. Mihail Sebastian přežil konec antisemitského teroru v Rumunsku i pád hitlerovského Německa. Zemřel však krátce nato - při nehodě 29. května 1945 pod koly ruského vojenského automobilu. (https://www.holocaust.cz/zdroje/clanky-z-ros-chodese/ros-chodes-2004/duben-8/mihail-sebastian-denik/)

"Už dva tisíce let / Jak jsem se stal chuligánem" od Mihaila Sebastiana Skandál, jenž vypukl kolem románu Už dva tisíce let rumunského židovského spisovatele Mihaila Sebastiana, „rozvířil skutečnosti a problémy, které se nacházejí nejen za knihou, nýbrž za literaturou. Když se odchýlil od literární skutečnosti, objevil boj zakrátko politické cíle.“ Kniha vychází v roce 1934, kdy „byly ideje, které zaměstnávaly rumunské intelektuální nadšení, dvě: antisemitismus a diktatura“. Své dílo ovšem Sebastian začal psát v době relativního klidu, r. 1931. Tehdy také požádal o napsání předmluvy svého osudového „guru“, prof. Nae Ionesca, k němuž se kniha obracela s mnoha otázkami. Ten na tuto čistě literární výzvu k dialogu zareagoval neočekávaně a přepjatě. Předmluva, o niž ho Sebastian požádal, byla chladnou a drtivou obhajobou antisemitismu. Uveřejněná na prvních stránkách knihy se stala roznětkou aféry, o níž by se mohlo říci, že to byla „soutěž v intelektuální devastaci, prověrka morálního chuligánství, hon za co nejsilnějším slovem, za co nejbrutálnějším podvrhem, za tou nejlítější nadávkou“, v níž se hulvátství a pomatenost postavily proti slušnosti a zdravému rozumu a která ještě více rozdmýchala antisemitské vášně. Sebastian odpověděl koláží esejů a textů Jak jsem se stal chuligánem, kde objasňuje okolnosti vzniku románu a své postoje a vymezuje se vůči Ionescově „předmluvě“ i intelektuální vřavě, kterou vyvolala. Úvahy sedmadvacetiletého vyzrálého myslitele jasnozřivě překračují dobovou kauzu a jsou znepokojivě aktuální. Tento z velké části nezamýšlený konglomerát je podivuhodným výsledkem zvláštních součinností se skutečným životem. Podivuhodným o to více, že jeho základem je vynikající román s komplikovanou kompozicí, který bravurní zkratkou zobrazuje „lidskou komedii“ (či drama?) v její mnohovrstevnatosti. Hrdina zde kvazi-deníkovou formou mapuje události, společenské klima a vypjaté ideologické tendence i atmosféru tehdejší mondény od r. 1922 do r. 1933, v rumunském kontextu i zasazené do evropského rámce. Kniha se snaží popsat a vymezit postavení Žida ve společnosti, pozici jedince vůči mase, intelektuála vůči světu, rozehrává metafyzické téma osamocenosti. Před hrdinou vyvstávají stále nové otázky a nuance, román je prostoupen citem, melancholií i humorem, který nezřídka nabývá podoby ironie.  (https://www.kosmas.cz/knihy/240125/uz-dva-tisice-let-jak-jsem-se-stal-chuliganem/)