rumunský dirigent a skladatel, čestný člen Rumunské Akademie
Narodil se ve městě Roman. Prvni roky po ukončení studia na lyceu v rodném městě strávil v Jasích, kde navštěvoval výuku klavíru a skladby a později se zapsal na filozofii a matematiku na Univerzitě v Bukurešti.
V roce 1936 odjel do Berlína, kde studoval na Hudební akademii. Jeho profesory byli Walter Gmeindl a Heinz Tiessen (skladba), Fritz Stein (dirigenství). Zároveň navštěvoval přednášky na filozofii u Eduarda Sprangera (psyhologie) a Nicolaie Hartmanna (metafyzika).
Hned po ukončení studia se v roce 1945 stává dočasným dirigentem věhlasného orchestru Berlínští filharmonici, protože jeho dirigent Wilhelm Furtwängler byl odvolán z funkce pro podezření ze spolupráce s fašistickým režimem. Do roku 1952, kdy byl Furtwängler rehabilitován a znovu začal řídit tento orchestr, oddirigoval Celibidache s Berlínskými filharmoniky více než 400 koncertů a prosadil se jako mimořádně umělecky náročná osobnost, která však ne vždy vyhovovala všem členům orchestru. Bylo pro něj velkou deziluzí, když si členové tohoto orchestru v roce 1954 zvolili Herberta von Karajana za doživotního dirigenta jako následníka Furtwänglera.
Po nějakou dobu neměl trvalé angažmá, ale byl pravidelně zván k dirigování věhlasných evropských symfonických orchestrů: ve Stuttgartu, Národní orchestr v Paříži, Rozhlasový symfonický orchestr ve Stockholmu. V letech 1960 až 1962 vede kurzy pro další zdokonalování v dirigenství na Akademii múzických umění v Sieně a později ve Fontainebleau a v Mnichově pro mladé dirigenty vybrané podle velice přísných měřítek.
V roce 1979 přijímá funkci hlavního hudebního ředitele v Mnichově a trvalé místo dirigenta filharmonického orchestru v tomto městě. Pod jeho vedením se Mnichovská filharmonie stala jedním z nejlepších symfonických orchestrů na světě.
Sergiu Celibidache byl uznávaným interpretem postromantické hudby a proslul jako nepřekonatelný dirigent symfonií Antona Brucknera a francouzských impresionistů od Clauda Debussyho po Maurice Ravela. Jeho dirigentský styl byl nesmírně originální, byl znám zejména různorodostí tempa: čím byla hudební pasáž bohatší a komplexnější, tím bylo tempo pomalejší, čímž tento styl vytvářel mimořádný efekt v koncertní síni. To bylo také důvodem, proč Celibidache odmítal záznam na desky.
Sergiu Celibidache je známý i jako skladatel. Mezi jeho významné skladby patří působivé Requiem, ale i čtyři symfonie a Koncert pro klavír a orchestr.
Za svou uměleckou činnost získal Sergiu Celibidache různá ocenění, mezi něž patří: čestný občan Mnichova (1992), čestný člen Rumunské akademie (1992), doctor honoris causa Univerzity v Jasích (1992), Maxmiliánův řád za vědu a umění (Německo 1993).
Zemřel 14. srpna 1996 ve svém sídle v obci La Neuville-sur-Essonne v departmánu Loiret nedaleko Paříže).
Prameny:
http://ro.wikipedia.org/wiki/Sergiu_celibidache
http://www.bach-cantatas.com/Bio/Celibidache-Sergiu.htm
