rumunský skladatel, profesor a muzikolog maďarského původu
V roce 1946 začal studovat na Hudební konzervatoři v Kluži. V letech 1949 až 1954 pokračoval ve studiích na Konzervatoři v Moskvě. Od roku 1958 byl asistentem a pak profesorem na Bukurešťské konzervatoři. Získal od DAAD stipendium pro dokumentaristickou a výzkumnou činnost. Pořádal přednášky, psal referáty a vědecké práce doma i v zahraničí; byl autorem rozhlasových a televizních pořadů, publikoval studie, články, interview a hudební kritiky v časopisech Muzica, Studii de Muzicologie, Contemporanul, România Literară, Melos (Mainz) atd.
Po celá léta vyvíjel velmi rozmanitou skladatelskou činnost, tvořil orchestrální i komorní skladby, vokální a symfonická díla, ale skládal i hudbu k divadelním představením a filmům. V počátcích tvorby se inspiroval zejména tvorbou skladatelů jako byli Béla Bartók, George Enescu a Igor Stravinskij.
Mezi nejvýznamnější díla patří Geamgiii din Tolado (1959 – Sklenáři z Toleda), parodie opery pro loutky, Mica suită (1954 – Malá svita), Simfonia I (1956), Luchian (1957), symfonická svita ze stejnojmenného dokumentárního filmu Coloana infiită (1962 – Sloup nekonečna), symfonická báseň pro velký orchestr Poarta sărutului (1965 – brána polibku), symfonická báseň pro velký orchestr Spațiu și ritm (1965 – Prostor a rytmus) a mnoho dalších.
Ve své tvorbě Tiberiu Olah rozvíjel skladatelskou techniku převzatou od Georgea Eneska, kterou nazýval "novou metodou uspořádání zvukového materiálu".
Během své dlouhé tvůrčí činnosti byl vyznamenán celou řadou cen, z nichž k nevýznamnějším patří:
• Cena Rumunské akademie, 1965.
• Cena za hudbu k filmu Bílý pelikán, 1966.
• Mezinárodní cena gramofonových desek Koussewitzky, USA, 1967.
• Velká cena Svazu rumunských skladatelů a muzikologů za celoživotní dílo, 1993.
Zdroje:
http://ro.wikipedia.org/wiki/Tiberiu_Olah
http://www.britannica.com/bps/additionalcontent/18/27992184/A-STYLISTIC-OVERVIEW-OF-THE-MUSIC-BY-TIBERIU-OLAH-WITH-REFERENCE-TO-SYMPHONY-NO-2
