rumunský inženýr, akademik, průkopník letectví, fyzik, vynálezce a objevitel efektu, který nese jeho jméno
Henri Coandă se narodil v Bukurešti 7. června 1886 jako druhé dítě z početné rodiny. Jeho otec byl generál Constantin Coandă, bývalý profesor matematiky na Vysoké škole inženýrského stavitelství v Bukurešti a krátce, v roce 1918, i ministerský předseda Rumunska. Jeho matka Aida Danet byla dcera francouzského lékaře Gustava Daneta pocházejícího z Bretaně.
Coandă se náruživě zajímal o technické problémy a zejména o leteckou techniku. V roce 1905 zkonstruoval pro rumunskou armádu raketový letoun. Studoval v Německu na Technische Hochschule v Berlině-Charlottenburgu a v letech 1907-1908 navštěvoval rovněž v Belgii přednášky na univerzitě v Lutychu a na Technickém institutu Montefiore. V roce 1908 podnikl dlouhou cestou automobilem po trase Isfahán – Teherán – Tibet. Po návratu odjel do Francie a v roce 1909 se zapsal na nově založenou Vysokou školu leteckého inženýrství v Paříži. Absolvoval ji v příštím roce, tedy 1910 v první promoci leteckých inženýrů jako nejlepší absolvent ročníku. S podporou inženýra Gustava Eiffela a vědce Paula Painlevého, kteří mu pomohli získat příslušná povolení, provedl Henri Coandă první aerodynamické pokusy a zkonstruoval v karosářské dílně Joachima Caproniho první letoun s proudovým pohonem, vlastně první bezvrtulové proudové letadlo, obvykle nazývané Coandă-1910, které předvedl na druhém Mezinárodním leteckém salonu v Paříži roku 1910.
V letech 1911-1914 působil Henri Coandă jako technický ředitel Leteckých závodů v Bristolu v Anglii a stavěl vysoce výkonná vrtulová letadla vlastní koncepce. V následujících letech se vrátil do Francie, kde zkonstruoval ve své době velice oceňovaný průzkumný letoun 1916, první aerosaně poháněné proudovým motorem, první aerodynamický vlak na světě a jiné. V roce 1934 obdržel francouzský patent na vynález Postup a zařízení pro ohyb proudu plynů obtékajících těleso. Týká se jevu, který je dnes nazýván Coandův efekt. Poprvé jej zpozoroval v roce 1910 při zkouškách motoru, kterým byl vybaven jeho tryskový letoun. Zmíněný objev ho vedl k významnému aplikovanému výzkumu zvýšení vztlaku letadel těžších než vzduch, způsobu a zařízení k tlumení hluku aj. Henri Coandă se natrvalo vrátil do Rumunska v roce 1969 jako ředitel Institututu vědecko-technické tvorby (INCREST) a v příštím roce, 1970, se stal členem Rumunské akademie. Zemřel v Bukurešti 25. listopadu 1972 ve věku 86 let.
K jeho vynálezům a objevům patří:
- Mobilní platforma pro aerodynamické pokusy. Tak mohla být prováděna kvantitativní aeronautická měření s použitím větrného tunelu s dýmem, aerodynamickými vahami a speciálním fotoaparátem vlastní konstrukce. Díky těmto pokusům určil funkční profil křídla pro své budoucí letouny.
- 1911 Henri Coandă předvedl v Remeši dvoumotorový jednovrtulový letoun,
-1911-1914 jako technický ředitel Leteckých závodů Bristol vyprojektoval několik „klasických (vrtulových) letounů, známých pod názvem Bristol-Coandă. V roce 1912 získal jeden z nich první cenu na Mezinárodní soutěži vojenského letectva v Anglii.
- vynález nového stavebního materiálu, vyztuženého betonu, používaného k dekoračním účelům (např. v Paláci kultury v Jasech, postaveném v roce 1926 a s výzdobou provedenou zcela z materiálu H. Coandy).
- 1926 Henri Coandă vymyslí v Rumunsku zařízení pro detekci tekutin v půdě. Používá se při průzkumu ložisek nafty.
- V Perském zálivu konstruuje rumunský vynálezce zařízení na skladování vytěžené nafty na moři daleko od pobřeží.
- Coandův efekt. První pozorování provádí při pracích na prvním proudovém letadle na světě Coandă 1910. Když se letoun vznesl, Henri Coandă si povšiml, že plameny a žhavé plyny vycházející z tryskových motorů se drží při trupu letounu. Teprve po více než dvaceti letech studií, které prováděl on i další vědci, zformuloval rumunský inženýr princip stojící za takzvaným Coandovým efektem, jak jej nazval profesor Albert Metral.
Prameny:
http://en.wikipedia.org/wiki/Henri_Coand%C4%83
http://www.earlyaviators.com/ecoanda.htm
