Film - Manase - Filmový festival Litoměřice

24. – 26. srpna – FILM. FESTIVAL // Rumunská účast na Mezinárodním filmovém festivalu v Litoměřicích: Manasse režie Jean Mihail
Manasse
Režie/director: Jean Mihail / Rumunsko, 1925/ (v původní variantě) 150 min.

Scénář/screenplay: Scarlat Froda, Jean Mihail / kamera/photography: Vasile Gociu / hrají/cast: Romald Bulfinschi (Manasse). Alexandru Finţi (Lazar Kohanovici), Wiky Lasukowská (Natalia Frunzaová), Stelian Cruţescu (host), Romeo Lăzărescu (host), Pepe Georgescu (Nissim Kohanovici), Nicolae Kirilov (host), Nadia Nadejdeová (Roza Blumová), Maria Ciucurescuová (Ester Kohanoviciová), Iosef Kamen (Zelig Sor), Ion Constantiniu (Emil Horn)

Jean Mihail adaptoval úspěšnou stejnojmennou hru Ronettiho Romana z tehdejšího repertoáru Národního divadla v Bukurešti. Dramatický příběh o náboženské intoleranci v malém moldavském městečku dosáhl velkého úspěchu i ve filmové podobě a svědčil o vyspělosti rumunské kinematografie 20. let 20. století.

Manasse, původně hra o čtyřech dějstvích napsaná dramatikem židovského původu Ronettim Romanem, patří k řadě příběhů o etnickém a náboženském napětí, intoleranci a konfliktech mezi Rumuny a Židy v Moldavsku. Nejznámější z nich je povídka Iona Luka Caragialeho Velikonoční svíčka, kterou pět let po premiéře Manasseho stejně úspěšně zfilmoval jiný rumunský režisér Ion Niculescu-Bruna. Všechny tyto příběhy zkoumají, v čem tkví kořeny rasové intolerance, až nenávisti, a jak se projevují. Je třeba zároveň říct, že Rumuni, jako postavy těchto příběhů, se netěší nějakému „vlasteneckému“ subjektivismu ze strany autorů. Rumunská většina a židovská menšina jsou většinou prezentovány jako stejně netolerantní a neochotné ustoupit od svého občas až fanatického rasového a náboženského zaujetí.

Podobné je to ve filmu Manasse, jehož mladí hlavní hrdinové, Židovka a Rumun, musejí bojovat proti tradicionalistické a netolerantní mentalitě dívčiných rodičů a vůbec maloměšťácké společnosti. Tuto intoleranci ztělesňuje starý Manasse, který křesťany nenávidí, a proto s případným manželstvím mezi Židovkou a Rumunem naprosto nesouhlasí. Jeho dogmatický a radikální způsob myšlení už však mladá tolerantnější generace neakceptuje, což ovšem vede ke zdání, že sama existence „čisté“ rasové identity obou národnostních skupin je ohrožena. Film tedy není jenom sentimentálním melodramatem, nýbrž odvážně prezentuje reálné problémy rumunské společnosti na začátku 20. století.

Část herců vystoupila jak v divadelní hře, tak i ve filmové adaptaci Jeana Mihaila, což určitě přispělo k neočekávanému úspěchu tohoto snímku.

Hudební doprovod: Rudovous

Pražská kapela Rudovous, která se sama charakterizuje jako rock´n´schrammel shrapnel chanson band, má k filmu blízký vztah, přesto, že shoda názvu s Kurosawovým filmem je čistě náhodná. Hudebně krouží kolem jmen jako Tom Waits, Tiger Lillies, Traband nebo Dresden Dolls – poetika nočních barů, avantgardní spodní proudy i dřevní punk ruku v ruce s folkovým odérem. Po albech Koláčem k tobě a S Čížkem po funuse vyšlo kapele na začátku roku 2011 nové album Krankoty. (Mircea Dan Duţă, Zdeněk Blaha)

Filmový festival Litoměřice na: Facebook