sochař
Oliviu Beldeanu byl iniciátorem a vůdcem akce, která vedla k okupaci Zastupitelského úřadu Rumunské lidové republiky v Bernu ve dnech 14. – 16. února 1955. Tato událost je známa pod názvem „Incident v Bernu" nebo „Útok v Bernu".
V patnácti letech se Beldeanu stal členem mládežnické organizace Frunză Verde, kterou komunisté přiřazovali k fašistickému hnutí Železná garda. Studoval na Fakultě krásných umění a stal se sochařem. Komunistické orgány o něm v jedné zprávě uvádějí, že je „vůdcem mládežnické organizace PNŢ" (Národně-rolnické strany). Poté, co se dostali k moci komunisté , oba jeho rodiče byli uvrženi do vězení za propagování Národně-rolnické strany.
Oliviu Beldeanu opouští Rumunsko v roce 1949, kdy se mu podařilo přejít hranici Rumunské lidové republiky do Jugoslávské federativní republiky. V Jugoslávii se seznamuje s Ioanem Chirilou a Dumitrem Ochiuem, s nimiž později vytváří tzv. „skupinu Beldeanu".
Oliviu Beldeanu odchází z Jugoslávie do Itálie, kde se zaměstnává jako nosič v Terstu a později se stává dopisovatelem tiskové agentury Foreign News Service. V roce 1953 se společně s Ioanem Chirilou usazuje v Mnichově a později v Kostnici. Zde se zaměstnává ve vojenské jednotce přidružené k francouzským vojskům pobývajícím na území Západního Německa.
V roce 1955 Oliviu Beldeanu organizuje společně s Ioanem Chirilou, Stanem Codrescu, Dumitrem Ochiuem a Toaderem Ciochinou útok na Zastupitelský úřad Rumunské lidové republiky v Bernu a jeho obsazení. Skupina Beldeanu požadovala osvobození těchto politických vězňů: generála Aurel Aldea, biskupa unitářské církve Ioan Suciu, bývalého redaktora deníku Národně-rolnické strany Anton I. Mureşanu, lídry Národně-rolnické strany Ilie Lazăr a Dinu Brătianu. Po 40 hodinách se „skupina Beldeanu" vzdala a nabídla švýcarské policii celou řadu dokumentů zastupitelského úřadu, které stavěly komunistické orgány Rumunska do velmi delikátní situace. Oliviu Beldeanu byl švýcarskými úřady zadržen, byl postaven před soud a odsouzen na čtyři roky odnětí svobody. Za dobré chování byl propuštěn před vypršením trestu dne 15. října 1957.
Po jeho propuštění rumunské komunistické orgány zahájily sledování vůdce „skupiny Beldeanu" s cílem uskutečnit jeho únos. Ve zvláštní zprávě ze dne 28. září 1958, týkající se organizace únosu Beldeana a jeho provedení se píše: „Orgánům I. Správy Ministerstva vnitra bylo z celé řady zemí a různými kanály ohlášeno, že terorista Beldeanu Oliviu připravuje nové teroristické akce proti dalším zastupitelským úřadům Rumunské lidové republiky v kapitalistických zemích". A tak pokusy Olivia Beldeana najít viníky za únos dvou protikomunistických bojovníků - Aurela Decei a Traiana Puiu agenty Securitate byly označeny přímo za „teroristické akce".
Za účelem polapení Olivia Beldeana se rumunská Securitate obrátila na Ministerstvo vnitra NDR a na agenta Georgea, což byl člověk rumunské Securitate. Agent George – Gheorghe Kehayoglu, původem rumunský Řek, nabídl Beldeanovi práci v Západním Berlíně a v Hamburgu. Oliviu Beldeanu pod záminkou, že navštíví panství magnáta Gheorghe Kehayoglu, přechází demarkační čáru ve Východním Berlíně, kde ho zatýkají důstojníci rumunské Securitate a STASI. Než se jim ho podařilo odzborojit, Beldeanovi se při obraně podařilo použít jednu ze svých střelných zbraní a zranil jednoho východoněmeckého agenta. Po celou dobu útoku Beldeanu křičel v němčině: „Němci, pomozte mi! Chtějí mě unést. Jmenuji se Beldeanu a jsem bojovník z Bernu!". Bylo to však zbytečné...Litoval, že nezabil deset komunistů v boji a že ani neměl čas spáchat sebevraždu. 2. září 1958 byl Oliviu Beldeanu převezen do Bukurešti. Celý rok byl vyšetřován a v listopadu 1959 ho vojenský soud odsoudil k trestu smrti. 18. února byl Oliviu Beldeanu popraven zastřelením ve vězení v Jilavě.
„Beldeanu je typ ardelenského hrdiny držícího v jedné ruce meč a v druhé ruce kříž." (Ion Raţiu)
Prameny:
Rekonstrukcei – Útok v Bernu, dokumentární film, Rumunská televize a Ústav pro šetření zločinů komunismu v Rumunsku
http://ro.wikipedia.org/wiki/Oliviu_Beldeanu
