Prosinec - Národní divadlo „Vasile Alecsandri” v Jasech

Národní divadlo „Vasile Alecsandri" v Jasech

Dějiny divadla v Jasech začínají v roce 1816 prvním představením v rumunštině, které uvedl Gheorghe Asachi - „Daphnis a Chloe", jednoaktové pastorále, které v domech bojara Ghiky hráli „ochotníci" ze šlechtických rodin Ghica şi Sturza. V té době přijížděly do Jasů zahraniční divadelní soubory, které uváděly italská, francouzská nebo ruská představení na scéně Varietního divadla – „Théâtre de varietés". Na scéně tohoto divadla uvedl 10. dubna 1834 Gheorghe Asachi představení v rumunštině s názvem „Serbarea păstorilor moldoveni" (Moldavské pastorální slavnosti), v němž vystupovali „herci" zvučných jmen jašského společensko-kulturního a politického života té doby: Gheorghe Asachi, Vasile Alecsandri, Matei Millo, Mihail Kogălniceanu, Al. Mavrocordat, N. Docan, Scarlat Vărnav a další synové ze šlechtických rodin.
V tomto divadle „Théâtre de varietés" byla rovněž uváděna první představení Národního divadla v Jasech, založeného v roce 1840 pod vedením Costache Negruzziho, Vasile Alecsandriho a Mihaila Kogălniceana (vedení rumunského souboru: Costache Caragiali), a to do 22. prosince 1846, kdy byl slavnostně otevřen nový sál Velkého divadla v Copou, ve šlechtickém domě Mihaila Sturzy, který přešel do vlastnictví a správy Nemocnice Sv. Spiridona v Jasech. V následujících sezónách prošel rumunský soubor zásadními změnami náplně i formy, objevily se nové pokrokové myšlenky, vlastenečtí herci, spisovatelé podporující revoluční hnutí roku 1848. Národní divadlo je pokládáno přímo za školu jazyka, nápravy mravů a vzdělávání co nejširších řad veřejnosti diváků.
Dějiny současné budovy Národního divadla v Jasech, které v roce 1956 přijalo jméno básníka a divadelníka Vasile Alecsandriho, jsou svázány s tragickou událostí – zničením původního divadla v Copou v důsledku rozsáhlého požáru v noci ze 17. na 18. února 1888. Pokusy o výstavbu nového divadla trvaly do roku 1894, kdy díky úsilí primátora, Obecní rady a poslance Miltiade Tzoniho byla schválena smlouva s vídeňskými architekty Fellnerem a Helmerem, kteří „do dnešních dnů vybudovali více než 20 divadel, která jsou vzorem dobrého vkusu a dobré organizace ": Vídeň, Praha, Oděsa, Mainz, Hamburg, Oradea, Darmstadt, Budapešť, Timišoara, Augsburg, Černovice, Karlovy Vary, Fiume, Prešburg, Szegéd, Kluž nebo Berlín.
Stavební práce byly svěřeny bukurešťské firmě, výrobu elektrické a tepelné energie zajišťovala německá firma. Stojí za zmínku, že elektřina z divadla zásobovala i první zařízení veřejného osvětlení v Jasech (osvětlení Náměstí Divadla 12 elektrickými lampami s elektrickým obloukem), což je vlastně počátkem elektrifikace města Jasy. Stavební práce trvaly dva roky. 2. prosince 1896 byly při působivé kulturní slavnosti předány předány klíče primátorovi Nicolae Ganemu. Program slavnostního zahájení trval dva dny – 1. a 2. prosince a zahrnoval „Národní ouverturu " od Flechtenmachera, vodevilly „Múza z Burdujeni" od Costache Negruzziho a „Cinel-cinel" od Vasile Alecsandriho, jakož i komedii ve verších „Romantický básník" od Mateie Milla. Výtěžek z prvního dne byl rozdělen mezi jašskou chudinu a výtěžek druhého dne připadl hercům Dramatické společnosti v Jasech.
Pokud jde o architekturu nové budovy, velký sál má 750 míst uspořádaných v křeslech v přízemí a lóže a balkón působí krásným dojmem díky rafinovaností, fantazií a nádherou výzdoby inspirující se v baroku a rokoku, a to jak v případě sochařských, tak i malířských prací. 1418 Elektrických osvětlovacích těles a lustr z benátského skla se 109 žárovkami osvětlují divadlo jedinečné architektonické osobitosti. Hlavní opona malovaná vídeňským mistrem Lenzem a dokončená jedním z jeho následovníků představuje uprostřed alegorii života v různém věku, napravo je symbolický obraz Sjednocení Knížectví a levá strana, malovaná žákem Lenze, se liší stylem i barvou. Strop a železnou oponu (protipožární) maloval Alexander Goltz. Železná opona je vyzdobena symetricky umístěnými ornamentálními motivy a strop – skutečně umělecký skvost – zobrazuje Pověst, figurativně znázorněnou rajskou alegorií s nymfami a anděly zasazenými do rokokové štukatury. Na stropě nad orchestřištěm je znak čtyř sjednocených zemí, každá se svými heraldickými znaky. Z královského erbu je nejviditelnější žezlo, královské znaky však byly odstraněny po abdikaci Krále Michala 30. prosince 1947.
V současné době činnost Národního divadla v Jasech probíhá v mnoha budovách. Vzhledem k rekonstrukci se představení konají v Divadelním sále ³ (Teatru la Cub), v Sále Studia „Teofil Vâlcu" (doposud funkční a v Sala Uzina cu Teatru.

Prameny: http://www.teatrulnationaliasi.ro/ro/istoric.html