- 1 December 2012 - 31 December 2012
- Etichete Literatura
Marius Chivu
Mladí prozaici
Po dlouhých letech, kdy se mladým prozaikům nedostávalo pozornosti ze stran nakladatelství, se situace změnila zásluhou nakladatelství Polirom, které cítilo potřebu čerstvé vypravěčské krve a s úspěchem nabídlo čtenářům novou ediční řadu. Během několika let se publikování debutů mladých spisovatelů stalo prioritou mnoha nakladatelství, takže v současné době vycházejí ročně desítky prozaických a básnických debutů. Pár mladých spisovatelů už získalo řadu ocenění, jejich knihy byly přeloženy do několika jazyků a plánuje se jejich zfilmování. To se týká například Răzvana Răduleska, který je známější jako filmový scénárista např. filmu Smrt pana Lăzăreska (režie Cristi Puiu), ale mezitím debutoval i jako režisér.
Řekl bych, že mladá próza se ubírá třemi směry. První směr by se dal charakterizovat jako realistická, minimalisticko-biografická próza pracující s humorem a vtipem, které však nechybí dramatické momenty. Zabývá se běžnými nebo výraznými postavami každodenního života, obecně řečeno malými dramaty na ulicích velkoměst a v provinčních maloměstech ve zmatené době po pádu komunismu, kdy se celý svět radikálně proměňoval. Mezi nejlepší realistické prozaiky patří Dan Lungu, Lucian Dan Teodorovici, Florin Lăzărescu (také filmový scenárista) a Sorin Stoica, vzděláním sociolog, který bohužel zemřel ve věku 26 let. Zanechal po sobě dva romány, dvě sbírky povídek a deník psaný na smrtelné posteli.
Dalšími směry v mladé próze jsou tzv. punková literatura charakterizovaná pesimismem, triviálností, non-konformitou, alternativní kulturou, internetem, (homosexuálním) sexem, heslem drugs & rock (literatura psaná rockovými hudebníky, dramatiky, bloggery a umělci) a fantasy román, kde vyniká próza Răzvana Răduleska Teodosie cel Mic (Teodosie Malý), který je spřízněn s fantaziemi Lewise Carrolla a Michaela Enda a je považován za nejlepší fantasy román v rumunské literatuře. Teodosie Malý je knihou o dětství i politickou utopií zároveň. Tato komická a zároveň dramatická fantasy je plná pohádkových hrdinů a zvířat jako Kočkopes, shovívavý Sumec, Sova, která pěstuje jahody, Minotaurus Samoil, který pěstuje houby, nebo strašidlo Otýlie. Antiutopické intriky a okultní konspirace, hrdinské války a boje, bizarní koalice, parodické ceremonie a rituály, okázalé únosy a útěky navazují na tradici pikareskního dobrodružného románu Alexandra Dumase. Příběh vrcholí v magickém střetu titánů, opravdové válce světů fantazie ve stylu J. R. R. Tolkiena. Stylistická vytříbenost, neuvěřitelná obrazotvornost, epická důmyslnost a metanarativní mnohovrstevnatost způsobily, že Teodosie Malý byl rumunskými kritiky nedávno zvolen jedním z pěti nejlepších románů desetiletí 2000–2010.
Poté, co Filip Florian pobral v Rumunsku všechny ceny, vyrazily i jeho pouhé dva romány do světa. Jeho románový debut Degete mici (Malíčky, vyšel ve slovenštině v roce 2010 – pozn. překl.) je příběhem tajemného hřbitova, respektive hromadného hrobu, který byl objeven v jedné vsi a vyšetřování zahájeného nejen policií, ale i tajnými službami, jedním archeologem, církví, novináři a obecními politiky. Všichni se snaží zjistit identitu pochovaných. Florianův druhý román Zilele regelui (Královy dny) je minimalistická historická fikce s prvky fantasy. Na jaře roku 1866, když byl sedmadvacetiletý poručík Karl Eitel Friedrich Zephyrinus Ludwig de Hohenzollern-Sigmaringen vyzván, aby usiloval o rumunský trůn, a stal se tak králem Carolem I., požádal mladý důstojník zubaře Josepha Strausse, aby ho tajně doprovázel do Bukurešti. Jako v jakékoliv historické pohádce však není hlavním hrdinou král, nýbrž zubař, který se stává anonymním svědkem doby, královým tajným stínem a hercem v kulisách dějin.
Další prózy sice nelze začlenit do nastíněné typologie, ale o to více zpestřují obraz současné rumunské literatury. Detektivní příběh Derapaj (Smyk) Iona Manoleska je umístěný do univerzitního prostředí, jedná se o cyber-thriller a milostný román zároveň. Ioana Bradea napsala román Băgău (Kunda), v němž vypráví o mladé absolventce filologie pracující na erotické lince. Hlavní hrdinou románu Deadline Adiny Rosetti je devětadvacetiletá dívka zaměstnaná v mezinárodní společnosti, která umře z přepracování. Marin Mălaicu-Hondrari nabízí v Apropierea (Sblížení) několik milostných povídek o lásce, která se střetává napříč Evropou, mezi imigranty ve Španělsku a básníky na stipendijním pobytu v Berlíně. Ana Maria Sandu vypráví v románu Fata din casa vagon (Dívka z vagonového domu) příběh dívky, její depresivní matky a otce alkoholika. Život v nefunkční rodině ji dovede k tomu, že začne praktikovat podivné deliricko-poetické rituály, aby zachránila manželství svých rodičů.
