Jedna z pověstí praví, že pojmenování Bukurešť pochází od jména pastýře Bucur. Tento ovčák pásl své ovce na planinách zavlažovaných řekou jménem Dâmboviţa na úpatí malého kopce. Pověst o Bucurovi představuje lidovou variantu vyprávění o založení města Bukurešť, které se do historiografie dostalo „prostřednictvím cizích cestovatelů a následného šíření v 19. st. mezi místním obyvatelstvem" (Paul Cernovodeanu). Podle jiné pravděpodobnější verze byla Bukurešť založena koncem 14. století panovníkem Mirceou Starým (Mircea cel Bătrân, 1355 - 1418). Pomineme-li pověsti a historické předpoklady, první písemný záznam dokládající existenci Bukurešti pochází z roku 1459 – jedná se o dokument vydaný panovníkem Vladem Ţepesem. Za 550 let, co uplynulo od roku 1459 dodnes, se město rozvíjelo geograficky i urbanisticky, ale i politicky, sociálně a kulturně, přičemž roky končící číslem „9" měly zvláštní význam.
1. 20. září 1459: V dokumentu valašského panovníka Vlada Ţepeşe, kterým stvrzuje vlastnictví některých bojarů, je poprvé zmíněn název města Bukurešť. 2. 1465: Radu Krásný (Radu cel Frumos) rozhoduje, že Bukurešť se vedle Târgovişte stane jedním z panovnických sídel Valašska. 3. 1558 – 1559: Na Starém Dvorci (Curtea Veche) se staví Panovnický chrám (Biserica Domnească), o jehož založení se zasloužil panovník Mircea Ciobanu (Mircea Ovčák). Jedná se o nejstarší svatostánek v Bukurešti, který se zachoval v své původní podobě. 4. 1659: V době vlády panovníka Gheorghe Ghica se Bukurešť stává hlavním městem Valašska. 5. 1694: Založení Panovnické akademie (Academia Domnească) u Sv. Sávy, prvního vyšší vzdělávací instituce Valašska. 6. 1702: Panovník Constantin Brâncoveanu nechává postavit na panství vdovy Mogoş Palác Mogoşoaia, stavbu velké architektonické hodnoty. 7. 1704: Mečník Mihai Cantacuzino nechává postavit Nemocnici Colţea, nejstarší objekt tohoto druhu v Bukurešti, který bude poškozen při budoucím požáru a zemětřesení, a proto bude zbourán a rekonstruován. (Současná stavba pochází z roku 1888.) 8. 1724: Staví se Chrám Stavropoleos pokládaný za opravdový skvost architektury. 9. 1760 – 1782: Je doložena existence řemeslnických cechů pro švadleny, ševce, kožišníky, pláteníky, „šalvarágy"(krejčí šijící široké turecké kalhoty nazývané „šalvary"), kabátníky, náprsenkáře (krejčí šijící „iliče", čili náprsenky, vesty, obvykle z červeného či černého sukna). 10. 1765 – 1766: Objevují se první manufaktury – na výrobu papíru ve Fundeni a na výrobu sukna v Pociovalişte. 11. 1779: V městě se zřizují první veřejné kašny. 12. 1798: Při sčítání je zaregistrováno 6 006 domů a 30 030 obyvatel. 13. 1808: Staví se Manucův hostinec (Hanul lui Manuc), kde bude roku 1812 podepsán „bukurešťský mír" mezi Ruskem a Tureckem ukončující rusko-tureckou válku (1806 – 1812). 14. 1831: První sčítání obyvatelstva Bukurešti podle vědeckých kritérií eviduje 60587 obyvatel, což z Bukurešti činí největší urbanistické centrum oblasti. Během sta let, do roku 1930, vzroste počet obyvatel na 639 040, v roce 1948 je zaznamenáno dokonce 1 041 807 obyvatel. 15. 1847: Devastující požár zničil pětinu města. Tato katastrofa měla ohlas v Evropě, poprvé byla posílána místní i zahraniční pomoc postiženým. 16. 31. prosince 1852: Probíhá zahajovací představeni „Zoe aneb rumunská láska" („Zoe sau Un amor românesc") v právě dokončené budově Národního divadla, která může pojmout až 1 000 diváků. Budova byla zničena během 2. světové války. 17. 1854: Slavnostní otevření zahrady Cişmigiu, o níž Němec Ferdinand Lassalle napsal, že „dalece předstihuje vše, co může předvést Německo". 18. 1857: Bukurešť jako první město na světě zavádí osvětlení petrolejovými lampami. Ve Vídni bude tato novinka uplatněna až v roce 1859. 19. 1858: Provádí se opravy a hloubení koryta řeky Dâmboviţa kvůli zásobování hlavního města pitnou vodou filtrováním říční vody. 20. 1859: Po únorovém sjednocení Moldavského a Valašského knížectví vstupuje Al. I. Cuza do Bukurešti, která se stává hlavním městem těchto dvou sjednocených knížectví. Panovník si za své sídlo vybírá Palác u Mogoşoaiského mostu./ Založení hřbitova „Şerban Vodă" (Bellu), kde spočinuli velcí představitelé rumunské literatury - Mihai Eminescu, George Coşbuc, Panait Cerna, Ştefan Octavian Iosif, Panait Istrati, Petre Ispirescu, Emil Gârleanu, Liviu Rebreanu, Mihail Sadoveanu, Nicolae Labiş, Marin Preda, Nichita Stănescu, ale i konstruktér prvního letadla na světě, Traian Vuia. 21. 1860: Začátek dláždění ulic krychlovými kameny, které nahradily říční balvany. 22. 1862: Bukurešť se stává hlavním městem Rumunských knížectví. 23. 1866: Založení Rumunské literární společnosti - akademické společnosti. V roce 1879 se zvláštním zákonem stává institucí známou pod názvem Rumunská akademie, „morální entitou nezávislou na jakýchkoli směrech, které zahrnuje". 24. 1868: První koncert bukurešťské Filharmonické společnosti. / Dům Capşa otevírá první cukrárnu a restaurant a v roce 1881 - jako první v Evropě i kavárnu, všechna tři místa byla obzvláště dobře přijata jak Bukurešťany tak i návštěvníky města. 25. 1869: Slavnostní otevření železniční tratě z Bukurešti do Giurgiu a Nádraží Filaret, prvního nádraží hlavního města (od roku 1960 se stává autobusovým nádražím). / V prosinci je slavnostně otevřena Bukurešťská univerzita, v jejíž budově zpočátku sídlí vícero institucí: Senát, Rumunská akademie, Ústřední knihovna, Škola krásných umění. 26. 1872: Slavnostní otevření Severního nádraží (Gara de Nord) tehdy nazývaného Târgovišťské a začátek výstavby železniční tratě Bukurešť - Ploieşti. / Začíná výstavba první tramvajové linky, koněspřežky, jezdící po trase Gara de Nord – Calea Griviţei – Strada Luterană – Teatrul Naţional – Piaţa Sfântul Gheorghe. Po mnoha desetiletích používání v dopravě jsou poslední tramvaje tohoto druhu staženy z provozu roku 1929. 27. 1873: Zahájení provozu „Grand Hotel du Boulevard" (dnes Hotel „Bulevard" ) jednoho z nejstarších hotelů v Bukurešti. Rozhodnutím ministerstva jsou zrušeny cechy, obchodní a průmyslové komory zůstávají jedinou formou ekonomické organizace. 28. 1877: Bukurešť se stává hlavním městem Rumunska po vyhlášení nezávislosti Rumunska na Osmanské říši (lenní moc) a na Carské říši (ochranná moc). / Město má 177 302 obyvatel a 31 303 budov. 29. 1880 – 1883: Úprava toku řeky Dâmboviţa, prohloubením jejího koryta, asanací údolí, čímž je možné podchytit rozsáhlou síť kanálů pro drenáž užitkové a dešťové vody. 30. 1881: Založení bukurešťské burzy, první burzy cenných papírů v Rumunsku. 31. 1882: Zavedení elektriky. První zařízení je zprovozněno v Královském paláci (Palatul Regal) na Třídě vítězství (Calea Victoriei, dnes Národní umělecké muzeum Rumunska), odkud je zásobován i Palác Cotroceni (dnes prezidentská rezidence); poté následuje Národní divadlo a zahrada Cişmigiu. 32. 1883: Zavedení první soukromé telefonní linky v Bukurešti. 33. 1884: Zavedení první státní telefonní linky mezi Ministerstvem vnitra a Ústřední poštou. Začínají vycházet noviny Univers, první významný rumunský deník. 34. 1885: Dokončení stavby Rumunské národní banky (arch. Albert Galleron a Cassien Bernard). V čtvrti Cotroceni je založena Botanická zahrada. / Národní divadlo v Bukurešti je jedno z prvních na světě osvětleno elektricky. 35. 1888: Otevření rumunského Atenea. Koncertní sál pojme 1 000 míst. Stavba se stane jedním z emblémů hlavního města. 36. 1889: Zavedení první telefonické ústředny s celkem pěti abonenty zajišťující spojení mezi Parlamentem a ministerstvy. / Existuje 12 mostů přes řeku Dâmboviţa, přičemž 7 z nich je kamenných a 5 železných. / Instalace prvních dvou elektrických lamp pro veřejné osvětlení prostoru před Národním divadlem v Bukurešti. 37. 1890: Začátek stavby Justičního palace (dnes Soud hlavního města) podle plánů francouzského architekta A. Ballu dokončené v roce 1895. 38. 1891: Založení „Společnosti rumunských architektů" a Ústřední universitní knihovny v Bukurešti. 39. 1893: Výstavba Paláce Cotroceni obklopeného parkem s bohatou vegetací. Dnes se v areálu budovy nachází i Národní muzeum Cotroceni. / Zprovoznění Požární věže o výšce 30 m, používané jako hasičská stanice a regulační nádrž pro zásobování města vodou. Od roku 1963 funguje jako Národní hasičské muzeum. 40. 1894: Slavnostní otevření první elektrické tramvajové linky na trase Bd. Cotroceni – Obor, jedné z prvních v Evropě. 41. 1895: Současné otevření dvou monumentálních budov – Justičního paláce na břehu řeky Dâmboviţa a Ministerstva zemědělství, v sousedství Nemocnice Colţea. 42. 1896: V Bukurešti se staví první velodrom – cyklistická dráha. 43. 1900: V bukurešťských ulicích se objevil první automobil (jezdí rychlostí 7-8 km/hod) a přivezl ho továrník Gheorghe Assan. / Na konci roku je zprovozněn Poštovní palác, dnes sídlo Národního historického muzea Rumunska. / Je postaven Palác Cantacuzino, dnes Muzeum „George Enescu"(arch. I.D. Berindey). / Staví se Palác C.E.C. (arh. Paul Gottereau). 44. 1906: V parku na Filaretově kopci (Dealul Filaretului) je zahájena „Všeobecná rumunská výstava" uspořádaná k příležitosti královského jubilea 40 let. Park bude pojmenován po králi Carolovi. Při této příležitosti věnuje Řím Bukurešti "Římskou vlčici". 45. 1907: Staví se Palác Velkého národního shromáždění, arch. D. Maimarolu. 46. 1908: Oficiální otevření nové budovy Muzea přírodních dějin „Grigore Antipa", kde sídlí dodnes. 47. 1909: Otevření Kina Volta, prvního sálu zařízeného pro kinematografická představení. / Do Bukurešti je přivezen první elektrický automobil s akumulátorem (vyrobený v Německu) používaný k přepravě zboží. 48. 1914: Založení Národního vojenského muzea, postupně stěhovaného až do roku 1968, odkdy sídlí v současné budově. 49. 1920: První rumunský animovaný film Păcală na měsíci" vytvořený kreslířem Burelem Petrescu. 50. 1921: Slavnostní otevření Rumunské opery v Bukurešti s představením Lohengrin od Richarda Wagnera, dirigent – George Enescu. / Zprovoznění letiště Băneasa. / Realizace „Nového plánu a průvodce města Bukurešť" Mihailem Pantea. 51. 1923: Veřejné vyhlášení zákona o literárním a uměleckém vlastnictví, který proklamuje princip respektování a zaručení vlastnictví intelektuální tvorby. / Premiéra filmu „Cikánečka z ložnice" (adaptace stejnojmenné novely Radua Rosettiho), první koprodukce v dějinách rumunského filmu: Rumunsko – Německo – Holandsko. 52. 1925: Inaugurace první autobusové linky mezi přehradou Călăraşi a Náměstím Sf. Gheorghe. 53. 1926: Založení kulturní nadace "Král Ferdinand I." / Vyhlášení veřejného upsání pro realizaci Katedrály rodiny zůstalo bez výsledku. 54. 1927: K užívání je poskytnuta automatická telefonní ústředna s počtem 3 000 abonentů. 55. 1928: Rozhlas začíná pravidelně vysílat na středních a poté i krátkých vlnách. Rozhlasové studio má dnes koncertní sál o kapacitě 600 míst. 56. 1929: Společnost Marconi zřizuje rozhlasovou stanici Bukurešť v městské části Băneasa. / Založení Obchodní a hospodářské komory. / Zrušení poslední koněspřežné linky. 57. 1930: Premiéra filmu Ciuleandra (Tanec lásky a smrti), prvního zvukového filmu v rumunštině. Film je i prvním televizním zpracováním díla Livia Rebreana, připraveným ve dvou verzích Martinem Bergerem. 58. 1931: Založení Letecké dopravní společnosti "SARTA", která se v roce 1933 přeměnila v „Rumunské aerolinky" (LARS) patřící státu. / Je postavena budova "Rumunské pojišťovací společnosti" s kinosálem ARO (dnes Patria), arch. Horia Creanga. 59. 1932: Založení první fonografické instituce v Rumunsku – Electrecord. 60. 1933: Staví se Telefonní palác (Palatul telefoanelor) na Třídě vítězství, jehož autory jsou američtí architekti Louis Weells a Walter Froy a Holanďan Edmond van Saanen Algi. Palác telefonů o výšce 52,5 m, v typickém stylu amerických mrakodrapů, je charakteristickým představitelem stylu Art Deco a první výškovou budovou s kovovou konstrukcí v Rumunsku. 61. 1934: Vysílání prvního rumunského „deníku zvukových aktualit" (režie Jean Mihail). 62. 1935 – 1936: Staví se Vítězný oblouk z železobetonu a žuly, zpočátku, v roce 1922, stavěný ze dřeva a štuku. Monument (výška 27 m) je věnován vítězství rumunské armády v první světové válce. / Staví se budova právnické fakulty, arch. Petre Antonescu. 63. 1936: Sociolog Dimitrie Gusti zakládá Muzeum vesnice (Muzeul Satului), jedno z prvních etnografických muzeí na světě. / Zřizuje se Národní park Carol II., dnes nazývaný Park Herăstrău. Rozkládá se na území o 187 ha, na němž se nachází i jezero o 77 ha, kde lze provozovat vodní sporty (v areálu parku se nachází i Muzeum vesnice). Také se tu nachází letní divadlo s kapacitou 2 800 míst. / Je založena státní turistická organizace – Národní turistický úřad. 64. 1937: Dokončení stavby Královského paláce (začátek v 1930). Dnes zde sídlí Národní umělecké muzeum, který zahrnuje Národní galerii, Všeobecnou galerii s odděleními středověkého umění, grafiky a restaurátorského ateliéru. / Staví se Knihovna rumunské akademie, arch. Duiliu Marcu. 65. 8. června 1938: Je otevřen Televizní pavilón v národním parku Carol II. (dnes Herăstrău), poblíž vchodu směrem od Vítězného oblouku. Vysílání začínají v 19.00, kterýkoliv návštěvník může po zaplacení určitého poplatku promítnout svůj hlas a podobu na obrazovku. Zařízení přivezené společností Philips představoval nejmodernější vysílač na světě!. / Zemětřesení lomcuje Bukureští, 36 domů je zničeno a mnoho dalších je silně poškozeno. 66. 1939: Elektrárna Filaret se díky uskutečněné modernizaci stává největší elektrickou ústřednou s motory Diesel v Evropě. / Slavnostní otevření Vojenské akademie, disponující mnoha sály, amfiteátrem o 450 místech, knihovnou atd. 67. 1940: Silné zemětřesení zničilo a poškodilo část historického centra Bukurešti. 68. 1944: Spojenci bombardují hlavní město. 69. 1947: Inaugurace Městského divadla v Bukurešti s představením Mihaila Sebastiana "Ostrov". 70. 1948: Zahájení provozu letiště Băneasa. 71. 1949: Vzniká Svaz rumunských sochařů, současně je založen i Sochařský institut „Nicolae Grigorescu". / Vzniká kinematografické studio „Al. Sahia", věnovaného aktualitám a dokumentární tvorbě. / První trolejbusová linka spojuje Vítězné náměstí a Hipodrom Băneasa (dnes se zde nachází Dům svobodného tisku). / Založení bukurešťských továren „Semănătoarea". 72. 1950: Vzniká první kinematografické studio v Buftea, které je pokládáno za největší a nejlépe zařízené v jihovýchodní Evropě. Jeho aktivita je těsně spojená s hlavním městem. / Je založeno Státní operetní divadlo, které je slavnostně otevřeno premiérou „Vítr vítězství" od Isaaka Dunaevského. / Je otevřena Lidová astronomická observatoř, dnes Astronomická observatoř "Admirál Vasile Urseanu". 73. 1951: Inaugurace Stadionu Dinamo s kapacitou 20 000 míst. 74. 1952: Založení Svazu rumunských architektů. 75. 1953: Staví se Divadlo opery a baletu, arch. Octav Doicescu. / Realizuje se Sportovní komplex s názvem „23 August", pozdější Národní stadion „Lia Manoliu", který se v současnosti rekonstruuje. Komplex s tribunami pro 80 000 diváků disponoval travnatým hřištěm, atletickou dráhou, 21 cvičišti, vodní nádrží, dvěma bazény atd. 76. 1954: Otevření Rumunské Opery se sálem o 1 200 míst. Jedná se o nejdůležitější lyrické divadlo země pyšnící se bohatým repertoárem. 77. 1955: V továrnách Vulcan je sestrojen první rumunský autobus. 78. 1956: V Bukurešti začíná vysílat první televizní stanice. Na Silvestra proběhne první televizní černo-bílé vysílání v zemi. / Zprovozněna Ústřední státní knihovna v Bukurešti.
79. 1957: Končí stavební práce (započaté roku 1951) na Domě Scânteii (Casa Scânteii), od roku 1989 nazývaného Dům svobodného tisku (Casa Presei Libere). Budova je sídlem mnoha vydavatelství a redakcí. Zde se nachází i největší tiskařský závod země, jmenující se dnes Národní tiskařská společnost „Coresi" S.A.", který pokračuje v činnosti Polygrafického závodu Bukurešť (Combinatul Poligrafic Bucureşti), Autonomní režie a Tiskáren CORESI. / Muzeum rumunské literatury dává návštěvníkům k dispozici bohatý fond rukopisů, dokumentů, fotografií, výtvarného umění a vzpomínkových předmětů ilustrující nejvýznamnější chvíle v dějinách rumunské literatury od počátků až po současnost. Roku 1970 je muzeum přestěhováno do současné budovy známé pod názvem „Casa Scarlat Creţulescu". 80. 1959: 1. května je otevřen Zoologický koutek (Colţul zoologic) Băneasa, který se roku 1962 stane Zoologickou zahradou (Grădina Zoologică Bucureşti) s plochou 5,85 ha. 81. 1960: Slavnostní otevření Palácového sálu (Sala Palatului). Ve Velkém sále se nachází 3 000 křesel (v opěradlech jsou zabudovány reproduktory) a prostorné moderní jeviště. 82. 1961: Zprovoznění největšího cirkusu v zemi dnes nazývaného Cirkus Globus s 2 500 místy a přístavkem chránícím otevřenou manéž pro návštěvníky. / Vyrábí se první rumunské černobílé televizory značky „Electronica". 83. 1964: Založení kinematografického studia „Animafilm" zaměřeného na produkci animovaných filmů. 84. 1968: Začíná výstavba komplexu Národního divadla a hotelu Intercontinental (dokončeného roku 1970) arch. Horia Maicu, R. Belea, N. Cucu. Hotel „Intercontinental" byl až do roku 2004 nejvyšší stavbou. Má 25 podlaží, 420 pokojů a podzemní garáž. 85. 1970: Ve vzdálenosti 17 km od Bukurešti je zahájen provoz Mezinárodního letiště Otopeni, arch. Cezar Lăzărescu, G. Cristea. 86. 1973: Staví se Národní divadlo „I. L. Caragiale" nahrazující starou budovu Národního divadla. Velký sál s 1 186 místy disponuje nejvybavenějším jevištěm v zemi. Sál Amfiteátr se 400 místy a sál Ateliér s 250 místy nabízí různé způsoby hry. V Malém sále působí Operetní divadlo „Ion Dacian". 87. 1974: Zprovoznění Paláce sportu a kultury, dnešního Víceúčelového sálu (Sala Polivalentă), který představuje nejdůležitější kryté sportoviště hlavního města, které nabízí pro sportovní utkání 6 000 míst a pro koncerty dokonce 8 000. 88. 1976: Obchodní dům "Sjednocení" („Unirea") otevírá řadu velkých moderních obchodů. 89. 1977: Devastující zemětřesení o síle 7,3 Richterovy škály a trvající 55 vteřin ničí a poškozuje největší část bukurešťského centra. Vyžádalo si 1 578 obětí, z čehož 1 424 tvořili právě obyvatelé Bukurešti. Na celostátní úrovni bylo zraněno 11 300 lidí a bylo zničeno přibližně 35 000 obydlí. Většina hmotných škod byla napáchána v Bukurešti, kde se propadlo na 33 výškových staveb a panelových domů. / Začátek masivních demolic v centrální zóně na Calea Moşilor, Şoseaua Ştefan cel Mare, Mihai Bravu. / Otevírá se Obchodní dům „Bucur-Obor", největší dobový obchodní komplex. 90. 1979: Slavnostní otevření první linie metra mezi továrnami „Semănătoarea" şi „Timpuri Noi". / Bukurešť je administrativně rozdělena do šesti městských obvodů, přičemž každý má svou radnici podléhající Magistrátu hlavního města. Tímto způsobem bylo reorganizováno původních osm okrsků z období Rumunské lidové republiky (okrsky byly založeny roku 1947 podle sovětského vzoru), které svého času reorganizovaly 4 městské části z meziválečného období. První významnější administrativní organizace Bukurešti proběhla před rokem 1800 a rozdělovala město na pět částí: Mogošoaiský most (Podul Mogoşoaiei), dnešní Třída Vítězství (Calea Victoriei), Târgul de Afara (azi zona Obor), Broşteni, Gorgani (zóna Izvor, kde stojí i chrám Sf. Ilie Gorgani) a Târgul (dnešní zóna Unirii). 91. 1981 – 1988: Pro realizaci nového administrativního centra Paláce lidu je zdemolováno na 40 000 staveb, obydlí, administrativních budov, uměleckých a kulturních památek, klášterů a kostelů nevyčíslitelné hodnoty. Zdemolovaná plocha plocho odpovídá velikosti Benátek. Práce budou přerušeny v roce 1989 a mnohé ze staveb zůstaly nedokončeny. 92. 1989: Rumunská revoluce. 93. 1990: V únoru je založeno Muzeum rumunského rolníka (Muzeului Ţăranului Român) jako výsledek muzeálních prací trvajících přes sto let, díky čemuž muzeum disponuje více jak 150 000 předměty a dokumenty. 94. 1991: V prosinci je otevřeno Národní muzeum Cotroceni. Vedle panského sklepení, kuchyně, středověké klášterní cely a jiných je možné navštívit několik apartmánů ve stylu 19. století (Královská ložnice, Norský salón atd.) či místností reprezentujících meziválečné období (Německá jídelna, Lovecký salon, Květinový salon, Velký přijímací salon atd.). 95. 1998: Počet obyvatel hlavního města dosáhl čísla 2 029 899. 96. 2000: Otevření Národního uměleckého muzea Rumunska v budově Královského paláce poté, co byl z důvodu restaurátorských prací zavřen po dobu 10 let. 97. 2003: Založení Rumunského kulturního institutu, veřejné instituce národního zájmu, osoby právnické, pod patronací rumunského prezidenta, jejímž úkolem je šíření národní kultury a civilizace ve vlasti i v zahraničí. Sídlo RKI se nachází v Bukurešti a v zahraničí má 17 poboček, jmenovitě v Benátkách, Berlíně, Bruselu, Budapešti, Segedíně, Istanbulu, Lisabonu, Londýně, Madridu, New Yorku, Paříži, Římě, Stockholmu, Tel Avivu, Varšavě a Vídni. 98. 2007: Rumunsko se stává členskou zemí Evropské unie a Bukurešť se tak stává jedním z hlavních měst EU. 99. 2009: 550 let od první písemné zmínky o městě Bukurešť a záznam tohoto historického momentu v Praze prostřednictvím programu "Září – měsíc Bukurešti v Praze" koncipovaný a organizovaný RKI v Praze za spolupráce Národního historického muzea Rumunska, společnosti "Má drahá Bukurešť!", Hudební fakulty Západní university v Temešváru, Divadla Nottara, Rumunskou kinotékou, Národního centra pro kinematografii, Národního muzea rumunské literatury a pozvaných hostů: Dan Perjovschi, Gheorghe Lazăr, Irina Sârbu şi PurAnima, Eugen Negrici, Narcis Dorin Ion, Ioana Marinescu, Răzvan Ţupa, Oana Cătălina Ninu, Marius Ianuş, Domnica Drumea, Cosmin Perţa, Mugur Grosu, Vlaicu Golcea a Bucharest AV.
