- Etichete Literatura
prozaik, dramatik, doktor filozofie, novelista a básník, průkopník moderního románu
Narodil se v Bukurešti 22. dubna 1894 jako syn Camila Petrescu a Any Cheler. Vychovávala ho chůva v rodině policejního podkomisaře Tudora Petrescu na okraji Bukurešti ve čtvrti Moşilor. Po základní škole navštěvoval gymnázium "Sfântul Sava" a lyceum "Gheorghe Lazăr" v Bukurešti. Díky dobrým studijním výsledkům získal stipendium a v roce 1913 začal navštěvovat přednášky na Filozofické fakultě Bukurešťské univerzity, kde složil závěrečné zkoušky s hodnocením "magna cum laude". Odešel učit na lyceum do Timišoary. Doktorát filozofie získal na základě práce na téma "Modalitatea estetică a teatrului" (Estetická modalita divadla). V díle s názvem "Dějiny filozofie", jejíž vydání řídil N. Bagdasar, publikoval studii týkající se nové oblasti - fenomenologie v Husserlově díle.
Debutoval v časopise Facla v roce 1914 článkem Femeile şi fetele de azi (Dnešní ženy a dívky) pod pseudonymem Raul D.
V letech 1916 - 1918 se jako důstojník zúčastnil bojů v První světové válce a zkušenost prožitou na frontě přenesl do románu Ultima noapte de dragoste, întâia noapte de război (Poslední noc lásky, první noc války) - 1930. V roce 1916 byl povolán do armády a odjel na frontu, kde byl raněn. Po době strávené ve vojenské nemocnici se vrací do bojů v první linii, ale je zajat a převezen do maďarského zajateckého tábora. Při německém náletu ohluchl na jedno ucho, což ho poznamenalo v dalším životě. V roce 1918 byl osvobozen ze zajateckého tábora a vrací se do Bukurešti.
Již v roce 1920 začal navštěvovat literární společnost Sburătorul, vedenou Eugenem Lovinescem, a ve stejnojmenném časopise publikuje své první básně. Jeho duchovním vzorem je bouřlivý, levicově zaměřený novinář N. D. Cocea, který se stal předlohou pro jeho budoucího hrdinu Gela Ruscana ve hře Jocul ielelor (Rej divoženek) a hrdiny Ladimy v románu Patul lui Procust (Prokrustovo lože).
Jeho vydavatelským debutem je svazek Versuri (Verše). Idee (Myšlenky). Ciclul morţii (Cyklus smrti) v roce 1923. V roce 1933 publikuje svůj nejhodnotnější román, který je rovněž jedním z významných románů evropského modernismu Patul lui Procust (Prokrustovo lože). V roce 1939 byl jmenován ředitelem Národního divadla v Bukurešti, kde však vydržel pouhých 10 měsíců. V roce 1947 byl zvolen členem Rumunské akademie věd.
Zemřel 14. května 1957 v Bukurešti.
Mezi jeho nejoceňovanější díla patří romány Ultima noapte de dragoste, întâia noapte de război (Poslední noc lásky, první noc války) - 1930, Patul lui Procust (Prokrustovo lože) - 1933, nedokončený romá (1953 – 1957) Un om între oameni (Člověk mezi lidmi), divadelní hry, z nichž nejznámější a nejhranější je Jocul ielelor (Rej divoženek) - 1918, Suflete tari (Silné duše) - 1921, Danton - 1925, jakož i sbírky poezie Versuri (Verše). Idee (Myšlenky). Ciclul morţii (Cyklus smrti) – 1923, Un luminiş pentru Kicsikem (1925), Transcedentalia (1931) nebo Din versurile lui Ladima (1932).
V tvorbě Camila Petresca se jako téma objevuje válka díky prožité zkušenosti bezprostřední smrti (Poslední noc lásky, první noc války) nebo psychologická introspekce, zkoumání vlastního nitra, přítomné v téměř všech Petrescových dílech (zejména v Prokrustově loži).
Camil Petrescu vnesl do rumunské literatury novou koncepci psaní, tzv. anticalofilismus (opak psaní o krásnu), odrážející estetický boj, jenž svádí spisovatel v literární formě deníku či konfese, kdy jsou události zaznamenávány přesně a precizně jako "v oficiálním protokolárním záznamu". Spisovatel považuje psaní za akt existencionálního osvobození, jímž se odhaluje duch a dosvědčuje: "Román o hlubokých metafyzických pocitech se píše pozorně a trpělivě jako když se spřádá drahocenný koberec." Jerho dílo obsahuje vášeň nebo cit, které jsou skutečnými "monografiemi myšlenek".
Prameny:
http://www.istoria.md/articol/589/Camil_Petrescu,_biografie
http://ro.wikipedia.org/wiki/Camil_Petrescu
