Most krále Karola I. / Most Anghel Saligny
Most krále Karola I. (později přejmenovaný na Most Anghel Saligny na počest projektanta a zhotovitele mostu Anghela Salignyho) byl postaven v letech 1890 - 1895 za účelem zajištění železničního spojení mezi Bukureští a Konstancou.
První část železnice na černomořské pobřeží byla vybudována v roce 1860 mezi Konstancou a localitou Cernavodă, ještě před tím, než byla Dobrudža postoupena Rumunsku. Po Válce za nezávislot (1877 – 1878) a připojení Dobrudži v roce 1879 byla zahájena stavba tratě Bukurešť – Ciulniţa – Feteşti. Spojení těchto dvou částí vyžadovalo postavit mosty přes Dunaj a přes rameno Borcea.
Rumunská vláda původně uspořádala dvě mezinárodní soutěže na projekty a výstavbu mostů. Nadstavbu mostu přes Dunaj naprojektoval Gustave Eiffel, jehož firma nedlouho před tím postavila kovové mosty na železnici Ploieşti – Predeal. Vzhledem k tomu, že nedošlo k žádné dohodě, rumunská vláda přerušila jednání s firmami Gustava Eiffela a svěřila vypracování projektu a výstavbu Generálnímu ředitelství Rumunských železnic pod vedením ing. Anghela Salignyho, věhlasného stavitele mostů a profesora na Katedře mostů Národní školy pro výstavbu mostů a silnic.
Podle vypracovaných projektů, u nichž byly výpočty sedmkrát kontrolovány, se předpokládalo přemostění Dunaje v Cernavodă. Most měl mít centrální oblouk o rozpětí 190 metrů a další čtyři s rozpětím 140 metrş a viadukt s 15 oblouky s rozpětím 60 metrů. Pro rameno Borcea byl naprojektován a postaven most se třemi oblouky s rozpětím po 140 metrech a 11 oblouky po 50 metrech. Mězi dvěma rameny vodního toku byl přes vodní plochu o šířce 14 km vyprojektován a postaven viadukt s 34 oblouky, každý o rozpětí 42 metrů. Takto získaná délka mostů 4087,95 metrů tvořila v té době nejdelší soustavu mostů v Evropě.
9./21. října 1890 byly zahájeny práce na mostu přes Dunaj v Cernavodă, který byl naprojektován a vybudován ve výšce 30 metrů nad širokým tokem Dunaje, aby pod ním mohly plout říční lodě s nejvyššími stěžni. Železniční násep mezi Feteşti a Cernavodă (21 km), propojující tyto tři mosty, byl ve své době největší stavbou tohoto druhu v Rumunsku. Celková cena prací, které trvaly 5 let, představovala 35 milionů zlatých Lei a byla do ní započítána i železniční trať a nádraží. Mosty byly slavnostně otevřeny 14./26. září 1895 za přítomnosti Jeho výsosti krále Karola I.. Z Gara de Nord (ze Sevgerního nádraží) v Bukurešti vyjel vlak s oficiálními hosty v 9.05 hodin a do Feteşti přijel ve 12.30. Poté, co byl zatlučen poslední, stříbrný nýt a do stavby byl zazděn dokument o slavnostním zahájení provozu, se konala bohoslužba a po jejím skončení přes mosty za zvuků dechové hudby, pekelného pískání lokomotiv a sirén nákladních lodí, plujících po Dunaji, přejel zkušební vlak tvořený 15 lokomotivami rychlostí 60 km/hod. Za tímto vlakem jel druhý pro "hosty", který projel rychlostí 80 km/hod. V tu dobu stál Anghel Saligny na loďce pod mostem spolu s dělníky, se kterými pracoval na tomto obrovském díle.
V té době se most přes Dunaj v Cernavodă jmenoval po vládnoucím panovníkovi Karolu I.. Byl tehdy nejdelším mostem v Evropě a mostem s obloukem o největším rozpětí (190 m) v kontinentální Evropě. Komplex všech tří železničních mostů byl nejdelší na světě. Díky umístění opěr symetricky proti centrálnímu oblouku, elegantnímu a harmonickému obrysu, subtilnosti jakoby krajkových tyčí i díky svému usazení na vysokých a štíhlých pilířích ve značně výšce nad vodou byl a dodnes je považován za jeden z nejkrášnějších mostů na světě.
V době První světové války podminovala v roce 1917 rumunská vojska při ústupu úsek přes rameno Borcea, aby zastavila postup německo-bulharských vojsk do Munténie. Oprava mostu byla provedena v roce 1921. Most byl využíván téměř celé jedno století, až do roku 1987, kdy byl postaven nový most a starý se přestal používat. Vedle nového železničního mostu byl rovněž vybudován nový silniční most.
Prameny:
http://www.cfr.ro/CFR_new/Rom/poduri.htm
http://ro.wikipedia.org/wiki/Podul_Regele_Carol_I