rumunský dirigent a skladatel
V letech 1918 až 1923 studoval skladbu a dirigenství u Beer-Walbrunna v Mnichově a u Paula Gränera a Otto Lohse v Lipsku. 7. října 1919 měl první koncert v Rumunském Ateneu v Bukurešti, a to jako interpret i jako skladatel. V roce 1926 získal Ionel Perlea Cenu George Eneska za skladbu za dílo "Smyčcové kvarteto op.10".
V sezóně 1927-1928 dostal angažmá jako dirigent v Klužské opeře. V letech 1929-1932 a 1936-1944 je dirigentem a v letech 1929-1932 a 1934-1936 hudebním ředitelem Rumunské operety v Bukurešti.
Rok 1945 zastihl Ionela Perleu na dirigentském stupínku Opery v Římě. Díky jeho úspěchu vedení Teatro alla Scala v Miláně nabídlo trvalé angažmá dirigenta této věhlasné lyrické scény a tím se definitivně umístil na mezinárodní úrovni.
V Metropolitní opeře v New Yorku debutoval v roce 1949 operou Tristan a Isolda Richarda Wagnera. Další sezónu byl s Operní společností ze San Franciska, pak byl pozván jako dirigent Symfonického orchestru NBC a hudební ředitel v Grand Opera Festival v San Antoniu v Texasu v roce 1951. Na doporučení Artura Toscaniniho, který ho označil za svého nástupce a daroval mu svoji dirigentskou taktovku, podepsal Ionel Perlea v roce 1955 smlouvu se Symfonickým orchestrem v Connecticutu, kde zůstal do roku 1965. Toscaniniho následoval i v další činnosti a v období 1952-1959 a 1965-1970 působil jako profesor dirigenství na Manhattan School of Music v New Yorku. Na neštěstí po mozkové příhodě mu částečné ochrnula pravá paže. Díky velkému úsilí se naučil dirigovat pouze levou rukou a dosáhl nezapomenutelného úspěchu u opery Tosca Giacoma Pucciniho.
V roce 1969 uspořádal Ionel Perlea své poslední koncerty v Bukurešti v Palácovém sále a v Rumunském Ateneu.
Během své umělecké kariéry řídil celou řadu operních představení ve Vídeňské opeře, Pařížské opeře, v opeře v Buenos Aires, Florencii, Chicagu. Rovněž se objevoval jako dirigent význačných orchestrů, zejména ve Spojených státech amerických.
K jeho skladbám patří Koncert pro housle a orchestr, komorní skladby i symfonická hudba. Existuje celá řada záznamů na gramofonových deskách z jeho symfonického i operního repertoáru.
Ionel Perlea zemřel 29. července 1970.
Prameny:
http://ro.wikipedia.org/wiki/Ionel_Perlea
http://www.compendium.ro/pers_detalii.php?id_pers=2284
