americký lékař a vědec rumunského původu, odborník v oboru celulární biologie
nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství v roce 1974
Narodil se v Jasích roku 1912 v rodině profesorů. Jeho otec byl profesorem filozofie a matka profesorkou na lyceu. Právě toto rodinné prostředí ho podporovalo a formovalo ho v mimořádnou intelektuální osobnost.
V roce 1930 byl přijat ke studiu medicíny na Lékařskou fakultu Bukurešťské univerzity, které ukončil v roce 1940, kdy získal titul doktor lékařských věd na základě práce o problematice histologických struktur. V letech 1942 – 1945 sloužil George Palade v Lékařském sboru Rumunské královské armády.
V roce 1946 se oženil s Irinou Malaxa, dcerou rumunského průmyslníka, a odjíždí do Spojených států amerických, kde získal místo jako výzkumný pracovník na Univerzitě v New Yorku. Tady se setkává s Albertem Claudem, vědcem, který se stal jeho učitelem. Doktor Claude pracoval v Rockefellerově institutu (Rockefeller Institute for Medical Research) a přizval Paladeho, aby s ním pracoval v Odboru celulární patologie. George Palade si uvědomil mimořádný význam elektronového mikroskopu a biochemie v cytologickém výzkumu. Nebyl biochemikem, a proto začal spolupracovat s Philipem Siekevitzem. Nejdůležitějším prvkem Paladeho výzkumu bylo vysvětlení buněčného mechanismu při tvorbě proteinů. Objasnil funkci intracytoplazmatických partikulí bohatých na RNK (ribonukleovou kyselinu), na jejichž úrovni probíhá biosyntéza proteinů, nazývanými ribozomy nebo "Paladeho tělíska". Spolu s Keithem Porterem vydával časopis "The Journal of Cell Biology" (Časopis celulární biologie), který patří k nejvýznamnějším vědeckým publikacím v celulární biologii.
V roce 1961 byl G. E. Palade zvolen za člena Akademie věd USA (United States National Academy of Sciences). V roce 1973 odchází z Rockefellerova institutu a přechází na Yale University. Od roku 1990 pracuje na Univerzitě v San Diego v Kalifornii.
V roce 1974 získává dr. George E. Palade Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství spolu s Albertem Claudem a Christianem de Duve "for discoveries concerning the functional organization of the cell that were seminal events in the development of modern cell biology", s odkazem na výzkum Rockefellerova institutu v oblasti lékařství; tedy v překladu: ,,za objevy týkající se funkční organizace buňky, které hrály zásadní roli v rozvoji moderní buněčné biologie."
Prezentace doktora Palade při příležitosti udělení Nobelovy ceny se konala 12. prosince 1974 a jejím tématem bylo "Intracellular Aspects of the Process of Protein Secretion" (,,Intracelulární aspekty procesu sekrece proteinů"). Publikována byla v roce 1992 Nadací Nobelovy ceny.
V roce 1975 byl zvolen čestným členem Rumunské akademie věd. Později, v roce 1989 je zvolen čestným členem American Romanian Academy of Arts and Sciences (ARA) na Univerzitě v Kalifornii. 12. března 1986 prezident USA Ronald Reagan udělil dr. George Palademu za mimořádné zásluhy v oblasti biologických věd Národní medaili za vědu (National Medal of Science), a sice za: ,,významné objevy základních superkomplexních struktur s vysokým stupněm uspořádání, přítomných ve všech biologických buňkách ", (včetně lidských).
8. října 2008 umírá George Emil Palade ve věku 96 let v USA.
Zdroje:
http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1974/palade-autobio.html
