Únor - Historické stavby - Komplex Patriarchálního paláce v Bukurešti - Patriarchální palác

Historické stavby. Místa, kde se psaly kulturní a politické dějiny Rumunska

Budovy z kamene, cihel, dřeva, betonu i skla. Z jejich zdí lze vyčíst mnohé z minulost: architektonické styly a motivy, materiály použité k jejich výstavbě nám řeknou mnohé o době, kdy byly zbudovány. A navíc nám řeknou i to, co se po celá léta za nimi dělo. Tyto stavby byly svědky toho, jak se psaly kulturní i politické dějiny Rumunska. Každý měsíc se seznámíme s jednou významnou stavbou z Rumunska a poznáme ji z hlediska architektury i jejího zařazení do dějin, ať už to bude hrad, palác, panské sídlo, divadlo či běžný obnytný dům, ale přece jen něčím odlišný...

Únor - Komplex Patriarchálního paláce v Bukurešti - Patriarchální palác

Budovu, která je dnes nazývána Patriarchální palác, nechal vybudovat rumunský stát počátkem 20. století na místě bývalého sálu Poslanecké sněmovny (Shromáždění poslanců) na Metropolitním vrchu v Bukurešti. Komplex budov tvořený Patriarchálním palácem, sídlem patriarchy a patriarchální katedrálou se nachází uvnitř kláštera "Svatého císaře Konstantina a císařovny Heleny", který dal založit panovník Constantin Vodă Şerban (1654-1658) a věnoval ho darem Metropolii Valašska.
Díky mimořádné úloze, kterou měl ve shromáždění poslaneců metropolita v druhé polovině 19. století, se významné události rumunských historických zemí odehrály právě na Metropolitním vrchu: 24. ledna 1859, za předsednictví metropolity Nifona, odhlasovalo Volební shromáždění Valašska v bývalém sále Poslanecké sněmovny dokument o sjednocení Valašska a Moldavska zvolením Alexandra Ioana Cuzy za panovníka těchto rumunských knížectví.
Politické, stavební a urbanistické změny vedly k tomu, že zde byl v letech 1907-1908 vybudován Parlamentní palác, přičemž pozemek, na němž stojí, byl převeden do vlastnictví rumunského státu již v roce 1883, kdy zákonodárné sbory země rozhodly, že původní Shromáždění poslanců bude nahrazeno touto budovou a bývalý klášter honosnou katedrálou. Vzhledem k okolnostem však byl vybudován pouze první objekt.
Patriarchální palác je postaven podle návrhu architekta I. Maimarolu a je to první železobetonová stavba v Rumunsku. Během doby prošel celou řadou změn, z nichž nejvýznamnější byla rekonstrukce kupole, která se zřítila při zemětřesení 10. listopadu 1940.

Patriarchální katedrála

Sídlo patriarchy a Patriarchální palác jsou pro Bukurešťany komplexem prvořadého významu. Pocházejí z poloviny 17. století, stejně jako klášter založený v roce 1656 valašským knížetem Constantinem Şerbanem Basarabem (1654-1658).
Kostel, jehož patrony jsou Svatý císař Konstantin a císařovna Helena, byl vysvěcen v roce 1658 patriarchou Antiochie a celého Východu Macariem společně s metropolitou knížectví valašského Ştefanem a biskupem z Râmnicu a Buzău. Svatostánek byl poprvé vyzdoben malbou v roce 1665 v době vlády knížete Radu Leona (1664-1669). Tentýž panovník 8. června 1668 rozhodl knížecí listinou, že se tento klášter stane metropolitním sídlem. Metropolita Ştefan si zde vlastně ustavil své sídlo již v roce 1661. V roce 1925, kdy rumunská pravoslavná církev byla povýšena do rangu Patriarchie se metropolitní sídlo stalo patriarchálním sídlem a metropolitní katedrála se dočasně, do vybudování nové odpovídající budovy stala patriarchální katedrálou.
Pro výstavbu katedrály posloužil z architektonického hlediska jako vzor klášterní kostel v Curtea de Argeş, který nechal postavit panovník Neagoe Basarab. Obdobně se skládá z oltáře a naosu ve tveru kříže, z neobyčejně rozšířeného pronaosu podepíraného kamennými sloupy ve tvaru osmihranu, které v horní části zdobí pozoruhodné vytesané a pozlacené hlavice, představující v nárysu tytéž čtyři hranolovité věže.
Fasády katedrály jsou po obvodu provedeny ve dvou rejstřících, vymezených kamenným souběžným pásem. Bukurešťská stvba je však daleko rozsáhlejší než její vzor v Curtea de Argeş. V chrámové předsíni nad vstupními dveřmi je umístěna ikona se Svatým císařem Konstantinem a císařovnou Helenou z roku 1665, používaná o svátečních příležitostech. Současná nástěnná malba v neobyzantském stylu je dílem Dimitrie Belizaria z let 1932 – 1935 a nahradila předcházející neoklasicistní malbu umělce Nicolae Polcovnicul z let 1834 - 1839 (byla provedena na dřívejší starší malbě). Císařské ikony v ikonostasu jsou od Otilie Oteteleşanu z let 1961 –1964 a jsou zhotoveny v emailu v patriarchálních dílnách. Patriarchální katedrála i palác s kaplí byly v průběhu doby opravovány, pozměňovány a došlo k jejich rozšíření.
Ostatky Svatého Dimitrie Nového, které jsou uchovávány v nádherné stříbrné schránce, nechal do katedrály přivézt metropolita Grigorie II. (1760-1787) 13. července 1774 z obce Basarabi, nacházející se na pravém břehu Dunaje. Svatý Dimitrie Nový je duchovním patronem města Bukurešť a v den jeho svátku 27.října se koná velké procesí věřících z celého Rumunska.
Metropolitní a později patriachální sídlo se za dobu několika století stalo "jedním z nejaktivnějších náboženských a kulturních center Rumunska". Bylo vybudováno v letech 1656 – 1658, ve stejné době jako katedrála. Zakladatelem a patronem sídla patriarchy byl Constantin Şerban Voievod.
Kaple založená knížetem Constantinem Şerbanem (1654-1658) a zasvěcená velkému mučedníkovi Sv. Jiřímu (Sf. Gheorghe) je nejstárší částí sídla. Později byla proměněna na metropolitní sídlo. Kaple byla opravena v době metropolity Teodosieho (166-1672 a 1679-1708) za přispění panovníka Gheorghe Duky (1673-1678). Předpokládá se, že v té době byla také zasvěcena velkému mučedníkovi Sv. Jiřímu. V roce 1723 panovník Nicolae Mavrocordat (1719-1730) a metropolita Daniil (1719-1731) nechali provést její značnou rekonstrukci a zvelebení. Oba jsou na západní zdi zobrazeni jako její patroni. Krom dalšího, kaple byla vymalována, byl zbudován dřevěný vyřezaný ikonostas v brâncovenském stylu a dveře byly upevněny do rámu vytesaného z kamene. Tehdy získala dalšího patrona - Svatého Daniilu.
Díky eleganci proporcí, pětihranné absidě a štíhlé věži, jakož i díky cenným a dobře zachovalým malbám, nádherně komponované výzdobě a mistrovsky jemně vyřazávanému a pozlacenému ikonostasu si kaple zaslouží, že je nazývána jediněčným uměleckým a architektonickým skvostem patriarchálního sídla. Rovněž je třeba dodat, že v kapli je uchovávána část ostatků Sv. Jana Zlatoústého ve stříbrném pouzdře uloženém v dubové schránce s okénkem. Tyto ostatky věnoval Rumunské patriarchii florentským kardinálem Silvanem Piovanellim při jeho návštěvě Bukurešti v říjnu 1997.

Prameny:
Rumunská patriarchie:
http://www.patriarhia.ro/ro/manastiri_si_biserici/ansamblul_patriarhal_2.html
http://www.patriarhia.ro/ro/manastiri_si_biserici/ansamblul_patriarhal_3.html