rumunský skladatel
Patřil mezi nejslavnější skladatele své doby. Jeho nejznámějšími skladbami jsou: "Balada pro housle a orchestr" op.29 a opereta "Crai nou", která měla premiéru ve slavnostním sále Rumunského gymnázia v Brašově (dnes Národní vyšší střední škola „Andrei Șaguna"), kde krátkou dobu působil jako profesor hudební výchovy (1881-1883).
Složil hudbu k proslulé vlastenecké písni „Pe-al nostru steag e scris Unire" (Na naší vlajce je nápis Sjednocení), což je hudba, kterou dnes Albánie používá u své národní hymny „Hymni i Flamurit". Rovněž složil hudbu k bývalé hymně Rumunska Trei culori (Tři barvy znám na světě).
Ciprian Porumbescu se narodil 14. října 1853 v Șipotele Sucevei ve skromném venkovském domku jako syn Emilie a Iraclie Golembiovskiho, místního faráře. Budoucí skladatel zpočátku používal příjmení Golembiovski, pak určitou dobu Golembiovski-Porumbescu a nakonec Porumbescu.
Vzhledem k chudobným poměrům rodiny se Ciprianu Porumbescovi nedostalo soustavného a úplného hudebního vzdělání. Začal studovat hudbu v Suceavě a Černovcích, kde řídil soubor Kulturního spolku "Arboroasa". V roce 1871, spolu se slavnými osobnostmi jako Mihai Eminescu, Ioan Slavici, A.D. Xenopol, Nicolae Teclu a další, se mladý Ciprian Porumbescu zúčastnil oslav 400. výročí založení kláštera Putna. A tehdy mladý hudební skladatel ohromil účastníky svou nádhernou hrou na housle.
Pak získal stipendium a pokračoval ve studiu na "Konservatorium für Musik und darstellende Kunst" ve Vídni u Antona Brucknera a Franze Krenna. Ve stejné době navštěvuje ve Vídni skladatele Eusebia Mandicevschiho, pocházejícího rovněž z Bukoviny, a soukromě se u něj zdokonaluje v teorii hudby. V letech 1873 – 1877 studuje pravoslavnou teologii v Černovcích. V době, kdy studuje ve Vídni, řídí sbor Studentského spolku "România Jună". A rovněž zde v roce 1880 vydává sbírku dvaceti sborových hromadných a unisono písní pod názvem "Kolekce společenských písní pro rumunské studenty" ("Cântecul gintei latine", "Cântecul tricolorului", "Imnul unirii - Pe-al nostru steag" – "Píseň románských národů", Píseň trikolóry", "Hymna sjednocení – S naším praporem" ), která je první prací tohoto druhu v naší literatuře.
Poté následovalo nejkrásnější údobí jeho uměleckého života. 11. března 1882 se koná premiéra jeho díla "Crai nou", operety k níž Ciprian Porumbescu složil hudbu na verše Vasile Alecsandriho. Obrovský úspěch si vynutil opakování představení na stejné scéně 12. a 23. března. Ve stejném roce je opereta uvedena i na scéně v Oravici.
Ciprian Porumbescu byl vězněn za svoji politickou činnost, a to právě v době, kdy složil svá nejhodnotnější díla. Patří k nim "Rapsodia română pentru orchestră" (Rumunská rapsodie pro orchestr), "Serenadă", "La malurile Prutului" (Na březích řeky Prut), "Altarul Mănăstirii Putna" (Oltář v klášteře Putna), "Inimă de român" (Srdce Rumuna), "Gaudeamus Igitur", "Odă ostașilor români" (Óda na rumunské vojáky) a další.
Ciprian Porumbescu umírá na tuberkulózu 6. července 1883 v pouhých 29 letech, v přítomnosti svého otce a sesrty v domě ve Stupce, v obci, která se dnes na počest velkého skladatele jmenuje Ciprian Porumbescu.
Zdroje:
http://www.classical-composers.org/comp/porumbescu
