rumunský malíř a scénograf
George Ştefănescu se narodil 20. dubna 1914 v obci Plăineşti v župě Vrancea v rodině makedonského původu.
V letech 1926 až 1933 navštěvoval lyceum v Râmnicu Sărat, kde vynikal zejména v hodinách kreslení. V létě vždy pracoval jako učedník malíře Constantinesca, který maloval fresky v kostelích a zaučoval ho do tohoto druhu umění. V roce 1933 se připravoval v ateliéru Iona Theodorescu-Siona (tam byl jeho kolegou budoucí malíř Geo Zlotescu) na přijímací zkoušky na Akademii krásných umění v Bukurešti. V letech 1933 - 1936 studoval George Ştefănescu na Akademii krásných umění v Bukurešti a ve třídě malby byl studentem Nicolae Dărăsca, který si ho vysoce cenil jako koloristy. Později se stali dobrými přáteli.
Poprvé své malby vystavoval v roce 1936 v Bukurešti, v obchodě s předměty výtvarného umění, který se nacházel nedaleko kina Aro. Zátiší s muškátem, které se zachovalo v ateliéru, prokazuje již u začínajícího malíře vlohy pro práci s kompozicí a barvami. Maluje krajiny z Balciku i z Vrancei. Navštěvuje kurzy malby pořádané v ateliérech Zapan (zde je jeho profesorem Lucian Grigorescu, který si ho cenil zejména za pozornost, již věnoval otázkám kompozice a barev). Ve stejné době navštěvuje I ateliér Nicolae Dărăscka. Dělá výzdobu interiérů "Národní stavební společnosti" (SONACO), vedené inženýrem Ciuleiem. Stává se členem Syndikátu výtvarných umělců. Spolupracuje také s jedním módním domem v Bukurešti, pro který připravuje návrhy oděvů. V roce 1938 vytváří fresku společně s malířem Alexandrem Mazileskem. Byl povolán do armády a zúčastnil se bojů po celou dobu trvání Druhé světové války (1938 – 1945). Ve válce byl těžce raněn. Když se vrátil z fronty, začal v roce 1945 navštěvovat přednášky režie a scénografie, pořádané Ionem Savou. V letech 1948 až 1952 dělá reklamní grafiku (plakáty a reklamy pro filmy) a je ředitelem laboratoře "Lidového filmu". Ze zdravotních důvodů musí práci na určité období opustit a k umělecké činnosti se opět vrací až v roce 1955.
Díky tomu, že ho jeho přítel a mistr Nicolae Dărăscu neustále povzbuzoval, vrátil se v roce 1957 k práci v ateliéru. V létě se věnoval malbě krajin v okolí Bukurešti (Cernica, Pasărea, Băneasa, Mogoşoaia). V roce 1958 byl přijat do Městského divadla jako malíř - scénograf. Stává se členem Svazu výtvarných umělců. V roce 1959 byl autorem výpravy ke hře « Dacă vei fi întrebat « (Když se Tě zeptají) Dorela Doriana a v roce 1960 vytvořil scénu pro představení Mamouret Jeana Sermeta v hlavní roli s Lucií Sturdza Bulandra. Na žádost paní Lucie Sturdza Bulandra vytvořil portrét Tonyho Bulandry, který pak byl vystaven v Muzeu rumunského divadla. Svůj první vlastní výtvarný ateliér si zřídil v budově, kde se nacházely divadelní ateliéry na výrobu tapicérií na nábřeží řeky Dâmboviţă, ale v létě maluje v Calimănesti. V 1961 vytvořil výpravu ke hře Întoarcerea (Návrat) od Benciuca a rovněž měl malířskou výstavu (krajiny a květiny) v hale Divadla Lucia Sturdza Bulandra. V témže roce mu Svaz výtvarných umělců poskytl prostory pro jeho vlastní ateliér v budově Muzea Gheorghe Tăttărescu. Tady si s láskou zařídil skutečnou oázu klidu, kde pracoval až do svého odjezdu z Rumunska v roce 1989.
Od roku 1962 vytvářel scénografii i kostýmy k celé řadě divadelních her v Městském divadle, z nichž připomínáme: Camera fierbinte (v odborném tisku byla tato scénografie uváděna pro velice sugestivní inovace v prostorové koncepci představení), Vojna a mír podle románu Lva Tolstého a Portrét od Al. Voitina (1963), Fii cuminte Cristofor de Aurel Baranga (1966), Světlonoš od Barbu Ştefănescu Delavrancei ve strohém a velmi sugestivním provedení (1967), Básník a revoluce (Život Vladimira Majakovského) v režii Valeria Moisescua a Dina Negreana, Konec světa od Victora Eftimia, kostýmy pro Ibsenovu hru Strašidla, pro hru Georgese Faydeaua Blecha v jejím uchu (scénografii vytvořil Liviu Ciulei), Kontrapunkty Paula Everaca a mnoho dalších.
V roce 1989 se usadil v Německu, kde měl celou řadu samostatných výstav.
"Obrazy George Ştefănesca přitahují vřelostí citů, živou a vyrovnanou harmonií, souzvukem tónů... Je to umělec, který využil slibných možností a dosáhl významných úspěchů." (Petru Comarnescu)
Prameny:
http://ro.wikipedia.org/wiki/George_%C8%98tef%C4%83nescu
