rumunský lékař
Victor Babeş byl rumunský bakteriolog a morfo-patolog, zakladatel rumunské mikrobiologické školy, člen Rumunské akademie od roku 1893.
Patří k zakladatelům moderní mikrobiologie a je autorem vůbec prvního pojednání o bakteriologii na světě (Bakterie a jejich úloha v anatomii a patologické histologii infekčních onemocnění, které napsal ve spolupráci s francouzským vědcem A. V. Cornilem v roce 1885). Těšil se mezinárodnímu uznání, neboť významně přispěl ke studiu vztekliny, malomocenství, záškrtu, tuberkulózy aj. V buňkách mozku zvířat onemocnělých vzteklinou zjistil přítomnost Babeş-Negriho tělísek, přispívající k diagnostice tohoto onemocnění, objevil více než 50 nových bakterií (pseudo bacil vozhřivky, bakterie ze skupiny paratyfu aj.) a položil základy séroterapii. Svými cennými výzkumy mikrobiálního antagonismu se zařadil mezi předchůdce moderních názorů na antibiotika. Babeşova činnost hluboce ovlivnila i vývoj veterinárního lékařství a vtiskla mu nové zaměření, úzce spjaté s úkoly profylaktické mediciny. Zavedl v naší zemi očkování proti vzteklině a zlepšil tuto metodu tím, že ji ve vážných případech spojil se séroterapií. Je autorem prvního racionalizovaného modelu termostatu, některých metod barvení bakterií a hub v kulturách a histologických preparátech. Podrobně se zabýval otázkami profylaktické mediciny (zásobováním měst a vesnic vodou, vědeckým organizováním boje proti epidemiím atd.). Babeş, který měl blízký vztah k lidu, bojoval za uplatňování poznatků vědy v zájmu zlepšení života lidí. Studoval příčiny hromadně rozšířených onemocnění (pelagra, tuberkulóza a j.) a zároveň poukazoval i na jejich sociální kořeny.
V celé jeho vědecké i sociální činnosti měla významnou úlohu materialistická filozofická koncepce, kterou vysvětlil zejména v pracích Úvahy o vztahu přírodních věd k filozofii (1879) a Víra a věda (1924).
Prameny:
http://www.ici.ro/romania/ro/stiinta/babes.html
http://ro.wikipedia.org/wiki/Victor_Babes
