rumunský sedmihradský historik, filolog a spisovatel
čelní představitel Sedmihradské školy
Byl synem rumunského uniatského protopopa Gheorghe Maiora, původem z Diciosânmartinu (dnes Târnăveni). Do základní školy chodil v Căpușu de Câmpie, kde se jeho rodina usadila poté, co se jeho otec stal protopopem v Iclodu (Mureši). Po ukončení studií v reformovaném semináří v Târgu Mureș (1769-1772) a v Blaji (1771-1774) pokračoval ve studiu filozofie a teologie na kolegiu „De Propaganda Fide" v Římě (1774-1779). Pak navštěvoval Vídeňkou univerzitu (1779-1780), kde studoval právo. Stal se profesorem logiky, metafyziky na gymnáziu v Blaji (v letech 1780 - 1785), knězem v Reghinu a protopopem Gurghiu (1785 – 1809), císařským cenzorem a korektorem rumunských knih, které se tiskly v Budě (1809 - 1821).
Byl významným bojovníkem za práva Rumunů v Sedmihradsku a spolu s dalšími představiteli Sedmihradské školy se podílel na sepsání slavného obrozeneckého prohlášení sedmihradských Rumunů Supplex Libellus Valachorum.
V pojednání Prokánon vyjádřil některé své kritické postoje vůči církvi, vyplývající z jeho konfliktu s biskupem Ioanem Bobem. Tyto postoje byl zneužity v době komunismu, kdy byl představovány jako kritika papežského primátu, i když toto dogma bylo přijato až v roce 1870. Vydal celou řadu teologických, historických, filologických děl a kzání. Překládal a zpracovával i práce ekonomického zaměření. Ve svých pojednáních z oblasti dějin bojoval proti zahraničním historikům, jako byli Franz Josef Sulzer, Josef Karl Eder, Johann Christian von Engel a Jernej (Bartholomäus) Kopitar, kteří popírali vznik rumunštiny z latiny a kontinuitu rumunského osídlení území bývalé Dácie.
Teologické práce
• Procanon, 1783
• Protopapadichia, adecă puterea, drepturile sau privileghioanele protopopilor celor românești din Ardeal, 1795
• Istoria Bisericii românilor atât a cestor dincoace, precum și a celor dincolo de Dunăre, Buda, 1813
Práce historicko-filologické
• Dejiny počátku Rumunů v Dácii, Buda, 1812, 348 str. V tomto svazku jsou zahrnuty I práce: Pojednání o počátcích rumunského jazyka a Pojednání o staré literatuře Rumunů.
• Animadversiones in Recesionem Historiae De origine Valachorum în Dacia, Pesta, 1815
• Rumunský a latinsko-valašský pravopis una cum clavi qua penetralia originationis vocum reserantur, Buda, 1819, s přílohou: Dialog mezi synovcem a strýcem o počátcích rumunštiny, Buda, 1819
• Petru Maior, Dopisy a neznámé dokumenty, vydání pod dohledem Nicolae Albu, București, 1968,
Prameny:
http://ro.wikipedia.org/wiki/Petru_Maior
http://biserica.org/WhosWho/DTR/M/PetruMaior.html
