13. ledna 1884, Brašov – 17. března 1960, Brašov
Malíř, sochař, grafik, umělecký kritik a básník
Pocházel z maďarsko-německé rodiny. Vystudoval Národní školu krásných umění v Budapešti a Královskou akademii krásných umění v Mnichově. Jeho dílo se pohybuje na hranicích secese, postimpresionismu, konstruktivismu a abstraktního, figurativně stylizovaného expresionismu.
První vlastní výstavu obrazů, soch a linorytů měl Mattis-Teutsch v roce 1920 v Bukurešti. Byla nejen dobře přijata uměleckou kritikou, ale autor byl také obdivován za odvahu vystavit expresionistické práce. „Mattis-Teutsch buď nezná naši veřejnost nebo má odvahu jí vědomě čelit a nadšení umělce, který silně věří v úspěch svých idejí. A to navzdory kritice nepřipravené a ve svých úsudcích jednostranné veřejnosti." (Sigmund Maur). O něco později, v roce 1929 se zdálo, že veřejnost pochopila Mattis-Teutschovo umění: „díla tohoto umělce jsou tak blízko naší současné duši, že poté, co jsme se s nimi jednou setkali, není možné jim nerozumět."
Významný reprezentant rumunské avantgardy Mattis-Teutsch byl aktivním členem skupiny kolem avantgardního časopisu Contimporanul (1922) spolu s Victorem Braunerem, M. H. Maxym a Marcelem Iancu a členem skupiny Das Ziel v Brašově. Po avantgardním období se přeorientoval na figurativní umění a změnil svůj styl na tzv. „konstruktivistický realismus", který měl blíže k surrealismu.
Jeho tíhnutí k socialistické ideologii ho přimělo k pokusům o tvorbu sociálního umění v podobě, jak je definováno v brašovském časopise Kunstideologie (1931), který vydával. Na základě svého hlubokého přesvědčení se přidal k socialistům. Během této umělcovy socialisticko-realistické etapy vznikla díla jako např. Pracovní posunky, Fyzičtí a intelektuální dělníci, Kompozice – Postoje. Nicméně Mattis-Teutschovo přilnutí k socialismu není ojedinělým případem v tehdejším rumunském umění, vyplynulo spíše z dobového sociálně-politického kontextu.
V malbě vytvořil Mattis-Teutsch dva abstraktní expresionistické cykly inspirované hudebními modulacemi: Empfindungen (Pocity) a Seelenblumen (Květy duše), na nichž pracoval v letech 1918 až 1924. Jak v malířství, tak hlavně v sochařství se projevil Mattis-Teutschův zájem o lidské tělo, které je téměř „nepostřehnutelné" v přírodě a krajině. Jeho umění bylo mnohdy charakterizováno jako „dekorativní."
Z autorových psaných textů vyplývá, že jeho uměleckých krédem bylo dosažení abstraktna: „Mým cílem je za pomoci výtvarných prostředků vytvářet abstraktní díla."
Zdroje:
Culorile Avangardei. Arta în România. 1910-1950, Gheorghe Vida – Mattis Teutsch şi avangarda românească, vydání ICR, 2007, p. 62 – 96
http://en.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1nos_Mattis-Teutsch