neurolog, badatel
Průkopník v aplikaci histologických, histochemických a histopatologických metod v neurologii a anatomicko-klinických a elektrofyziologických ve vědeckém bádání, realizátor prvního vědeckého filmu na světě.
Rumunský neurolog a zakladatel rumunské neurologické školy byl členem Rumunské Akademie i více akademií a zahraničních společností. Přinesl originální příspěvky v oblasti fyziologie, histologie a nervového systému. Při studiu nervové buňky používal Marinescu metody založené na nejnovějších objevech fyziky a chemie své doby. Díky výzkumům pod ultramikroskopem aplikoval údaje koloidní teorie na strukturu neuronu. Rovněž používal experimentální metody jako transplantace a kultur nervových tkání. Metodou zpětné degenerace se podílel na poznání umístění některých nervových útvarů, jako jádro pneumogastrického nervu, lícního nervu atd. V posledních desetiletích života zaměřil pozornost na studium fyziologie a fyziopatologie nervového systému a jako jeden z prvních použil encefalografickou metodu tak jako metodu podmíněných reflexů při studiu hysterie, epilepsie, afázie a neuróz. V tomto období také pracoval na velké monografii o biologii nervové buňky, kterou ale zanechal nedokončenou.
V roce 1898 s pomocí operatéra Constantina M. Popesca realizoval první vědecký film na světě: Poruchy chůze v organické hemiplegii. Sám Auguste Lumière uznal v dopise z 29. července 1924: „Vaše přednášky o použití kinematografie při studiu nervových chorob se mi dostaly do ruky v době, kdy jsem se účastnil «La Semaine médicale», ale tehdy jsem měl jiné zájmy průmyslového charakteru, které mi nedovolovali, abych se oddal biologickým výzkumům. Přiznávám, že jsem na tyto věci zapomněl a jsem Vám vděčný, že jste mi je připomněl. Bohužel málo vědců se vydalo vaší cestou".
V roce 1906 se stal členem Rumunské akademie, v 1909 mu vyšla v Paříži monografie La Cellule Nerveuse s elegickou předmluvou proslulého španělského histologa Santiaga Ramóna y Cajal, v 1912 se stává dopisujícím členem Lékařské akademie v Paříži. Rozvíjel vědeckou činnost vedle osobností jako Jean-Martin Charcot, Pierre Marie, Joseph Babinski, Fulgence Raymond, Carl Weigert, Emil du Bois-Raymond. Gheorghe Marinescu bylo jméno známé v mezinárodním prostředí neurologie a histologie.
Dílo Gheorgheho Marinesca je pokládáno za důležitý příspěvek světové medicíně na poli moderní neurologie. Hlavní práce Výzkumy evoluce a involuce nervové buňky (1900), Nervová buňka (1909), Letargický zánět mozku (1920), Podmíněné reflexy, společně s Arthurem Kreindlerem (1936) položili základ pozdějším objevům jiných badatelů. K jeho nejdůležitějším výzkumům v oblasti klinické neurologie patří popis dlaňového reflexu při onemocnění pyramidálního systému (společně s Anghelem Radovicem) a izolace eredodegenerativní onemocnění nervového systému známého v odborné literatuře pod názvem Syndrom Marinescu-Sjoegren.
Zdroje:
http://www.ici.ro/romania/ro/stiinta/marinescu.html
http://ro.wikipedia.org/wiki/Gheorghe_Marinescu
