- 1 August 2011 - 31 August 2011
- Etichete Teatru
V druhé polovině 19. století růst životní úrovně střední buržoazie vedl k vyhledávání příležitostí k zábavě a pobavení. V rámci tohoto vývoje dochází v Evropě k nevídanému růstu návštěvnosti zábavních představení. Navštěvování představení se stalo mondénní záležitostí a ve velkých evropských městech se stavěly budovy odpovídající těmto požadavkům. Výstavba divadel prožívala rozmach v celé Evropě, od Hamburgu po Oděsu, od Szegédu po Curych, od Budapešti po Prahu, od Badenu po Záhřeb, od Jasů po Oradeu a Kluž. Skoro ve všech evropských městech se staví divadla pro činohru, operu a zejména pro varietní vystoupení. Bylo důležité, aby budovy byly funkční, reprezentativní, protipožárně zabezpečené a v řadě případů i rychle postavené, většinou proto, aby byly slavnostně otevřeny při významné příležitosti nebo při návštěvě císaře či krále.
Koncem 19. století probíhala v Kluži velká architektonická přestavba. Město dostávalo nové městské funkce vyžadující vybavení budovami pro univerzitu, fakultní nemocnice, školy, gymnázia a muzea. Dochází k urbanistické restrukturalizaci, bourá se středověké opevnění, které přestalo být potřebným. Převládajícím architektonickým stylem se stal klasicistní eklektismus, v menší míře doprovázený různými historizujícími tendencemi. Kluž se vezla na této evropské vlně a i když zde existovalo divadlo z počátku 19. století z let 1804 až 1821, začala výstavba nového. Pro tento architektonický projekt byla vybrána vídeňská firma „Fellner & Helmer", která byla v Evropě výstavbou divadel proslavena (48 divadel postavených po celé Evropě).
Projekt byl zahájen v roce 1904 a nová budova klužského divadla byla slavnostně otevřena ve dnech 7. – 8. září 1906. Čelní fasáda, původně v neorenesančním stylu, byla na návrh architekta Fellnera vyzdobena kompozičními prvky charakteristickými pro secesi. Jasně se zde projevuje vliv divadel z Černovic a Fürthu. Firma pracovala s obměnami několika variant: věže vytvářející křídla hlavní fasády; trojúhelníkový či kruhový ozdobný štít. Do jednoho ze dvou výklenků čelní fasády byla umístěna socha barona Miklóse Wesselényiho, dramaturga a ochránce prvního maďarského stálého divadelního sboru. A ten byl založen právě v Kluži (1792). Do druhého výklenku byla umístěna socha barona Miklóse Jósiky, jakéhosi maďarského Waltera Scotta. Zdá se, že rovněž existoval záměr umístit do těchto výklenků představitelky divadelních a hudebních múz. K tomu došlo až v 80. letech 20. století. Práce na interiérech, jakož i instalační práce prováděly budapešťské firmy. Interiér se třemi pořadími lóží je velmi podobný uspořádání ineriéru Jašského divadla, i když v Jasích jsou lóže a křesla pouze v jednom pořadí. Interiéry jsou nádherně zdobeny v neobarokním stylu se stopami vrcholné secese. Centrální lustr v divadelním sále je prací budapešťské firmy Ganz & Co. Po Druhé světové válce došlo k rozšíření divadla. První návrhy na rozšíření byly vypracovány již v roce 1949. K vlastnímu rozšíření však došlo až po roce 1958. I nové fasády převzaly styl původní budovy. V 70. a 80. letech byly před divadlem umístěny dvě monumetální sochy: Emineska a Blagy.
Národní divadlo v Kluži patří mezi architektonicky nejcennější památky města. V prvním seznamu kulturních památek sestaveném v roce 1955 nebyla budova uvedena, což je pochopitelné vzhledem k tehdejšímu estetickému vnímání. V plném proudu rozmachu modernismu v architektuře byl "styl 1900", tehdy ještě poměrně nedávný, často považován za kýč. Dnes jsou budovy firmy „Fellner & Helmer" postavené po celé Evropě považovány za cenné památky a jsou chráněny.
Prameny:
Teatrul Naţional Cluj-Napoca
http://www.teatrulnationalcluj.ro/index.php?page=onepage&pid=12&t_cp=1
