Režie/director: Corneliu Porumboiu / Rumunsko, 2006 / 89 min.
Scénář/screenplay: Corneliu Porumboiu / kamera/photography: Marius Panduru / hudba/music: Rotaria Grup / hrají/cast: Teodor Corban (Virgil Jderescu), Mircea Andreescu (Emanoil Piscoci), Ion Sapdaru (Tiberiu Mănescu), Luminiţa Gheorghiuová (paní Jderescuová), Mirela Cioabaová (paní Mănescuová), Cristina Ciofuová (Vali)
Ceny/awards: MFF Cannes 2006: Zlatá kamera; MFF Transilvania 2006: film, rumunský film, cena diváků
Moderátor lokální televize řídí talk-show k výročí revoluce. Řeší se, zda se občané provinčního města sešli k protestnímu shromáždění před, anebo až poté, kdy ze střechy sídla strany v Bukurešti vzlétl vrtulník s Ceauşescovými. Nízkorozpočtová satira si tropí šprýmy z porevolučního marasmu i neprofesionality médií.
Podobně jako Porumboiův následující snímek Policejní, adjektivum odehrává se tato komedie v autorově rodišti: župním městě Vaslui (70 tisíc obyvatel) v rumunské Moldávii. Původní název lze přeložit jako Bylo, nebo nebylo? V první polovině sledujeme, jak ubohý je všední život v postkomunistické zemi. Druhou půli zabírá diskusní pořad v lokální televizi: moderátor, vybaven citáty ze starořeckých filozofů, si pozval do studia dva údajné účastníky prosincových událostí, aby v přímém přenosu dosvědčili, že i v jejich provinčním městě 22. 12. 1989 proběhla revoluce. Prvním pamětníkem je gymnaziální učitel historie, notorický alkoholik, který se tehdy odvážil vyjít se svými kumpány na ulici jen díky tomu, že byli všichni notně pod parou. Druhého hosta spoluobčané znají v převleku za dědu Mráze (dříve) či Santa Clause (nyní). Vysílání je torpédováno živými telefonáty diváků, kteří svědectví hostů zpochybňují, a bývalý příslušník tajné policie Securitate, nyní vlivný podnikatel, dokonce vyhrožuje.
Porumboiův debut je podle kritika A. L. Şerbana „nejveselejším filmem o rumunské revoluci" a dokazuje, že „méně (revoluce) je více (legrace)". Komika prýští z upachtěnosti přímého přenosu včetně neohrabaného snímání. Čím déle tato v zásadě statická situace trvá, tím více se publikum dusí smíchy. Směšnohrdinské postavy nechává autor vypít pohár trapnosti do dna. Připomeňme, že televize sehrála v rumunské revoluci zásadní úlohu. Členové Fronty národní spásy strávili před jejími kamerami mnoho hodin v přímém přenosu a celé povstání bylo z tehdejších převratů ve východní Evropě nejvíce poznamenáno mediální manipulací.
Corneliu Porumboiu (1975) je synem Adriana Porumboiua, bývalého fotbalisty, nyní podnikatele a sponzora. Jeho krátké snímky byly uvedeny na mnoha studentských festivalech, poté realizoval středometrážní Liviův sen (Visul lui Liviu, 2003). Svůj celovečerní debut natočil za pouhých 200 000 eur, které mu dal k dispozici jeho otec. Snímek se prodal do mnoha zemí, ale domácí premiéru poznamenal kritický stav tehdejší distribuční sítě, kdy v mnoha městech nezůstal k dispozici žádný biograf; navštívilo ho jen 13 tisíc diváků. (Jaromír Blažejovský)
