Starodávný palác Roznovanu neboli „Jašský palác králů z Bělehradu" a současné sídlo Magistrátu města Jasy, nacházející se v pitoreskní části města, býval rezidencí správce státního pokladu Iordache Roznovanu-Rosettiho, ambiciózního a vlivného politika, který v první polovině 19. století ovládal politický život v Moldavsku. Budova působí impozantním dojmem díky své nádheře a okázalosti interiérů. „Stropní malby, stěny potažené barevným hedvábím až do výše stropu, zlatem zdobené balustrády, to vše působilo ještě bohatším a skvělejším dojmem". Budova byla postavena v 70. – 90. letech 18. století a v letech 1830 až 1833 ji restauroval známý architekt Gustav Freiwald, který byl rovněž autorem projektu Metropolitní katedrály v Jasích. Celek z hlediska architektury, ale i vnitřními freskami a sochami, které zdobily v roce 1830 exteriér, spadá do neoklasicismu s eklekticko-barokním zdobením. Budova patřila k prvním, které měly vybavení poskytující komfort a moderní zařízení.
Budova byla do roku 1891, kdy byla prodána státu, rezidencí rodiny Rosetti-Roznovanu a patřila mezi nejvýznamnější domy starých Jasů. Pobývala v ní řada význačných osobností a byla svědkem významných historických událostí. Koncem 18. století (1788) se v Paláci usídlil ruský generál Romanov a později celá ruská diplomacie, která zde pobývala v době Organického statutu (1829 – 1831). V 70. a 80. letech 19. století se v salonech Paláce pohybovaly takové osobnosti, jako: jeho veličenstvo Karol I., Natalia Kescu (která se v roce 1882 stala srbskou královnou), světoznámá pěvkyně sopranistka Hariclea Darclée, mitropolita Iosif Naniescu a další.
V letech 1892 – 1892 byl Palác Roznovanu krátce využíván jako dočasná rezidence královské rodiny a část prostor byla přidělena místním úřadům. Budova měla v dějinách několikrát mimořádnou úlohu, zejména za První světové války v letech 1916 – 1918, kdy zde sídlila ministerstva politického vedení země, která se sem stáhla z Bukurešti. V místnosti, v níž se dnes nachází kabinet primátora, měl svoji kancelář J.V. král Ferdinand I. a v sále, v němž dnes zasedá Rada statutárního města Jasy, zasedala v roce 1918 Válečná rada Rumunska. Ve 20. – 40. letech 20. století Palác opět ožil mondénním životem. V roce 1944 se ale stal sídlem Městského výboru strany a od roku 1970 zde bylo sídlo Jašské radnice. Po roce 1990 se Velkým sálem Paláce opět procházely význačné osobnosti rumunského politického života, členové královského domu, velvyslanci a představitelé států ze všech koutů světa.
Prameny:
http://ro.wikipedia.org/wiki/Palatul_Roznovanu
http://www.iasi.com/obiective_turistice/Palatul_Roznovanu_Primaria/
