17. července 1810, Fofeldea, župa Sibiu – 25. února 1881, Bukurešť
filolog, historik, publicista a politik, jeden z vůdců Revoluce roku 1848 v Sedmihradsku
Byl jedním ze zakladatelů Rumunské akademie (1867), generální tajemník a prezident Rumunské akademické společnosti a prezident literární sekce (1867 - 1876).
August Treboniu Laurian vystudoval střední školu v Sibiu. Po ukončení studia filozofie v Kluži pokračoval ve studiu fyziky, matematiky a astronomie na Univerzitě a Vysokém učení technickém ve Vídni a později v Göttingenu.
Zabýval se i studiem filologie, a to v době, kdy byl v letech 1842-1848 profesorem na škole Sv. Sávy a pak na Bukurešťské univerzitě, kde se setkal i s Nicolaem Bălcescu, s nímž začíná v roce 1845 vydávat první rumunský historický časopis s názvem "Magazin istoric pentru Dacia" (Historický magaziín pro Dácii) určený Rumunům ze všech tří knížectví. Články v tomto časopise podporují nacionalistický pohled na dobu soužití, kontinuitu a jednotu Rumunů ze Sedmihradska, Moldavska a Valašska.
Augustin Treboniu Laurian je znám i svojí pedagogickou činností, napsal a vydal školní učebnice, publicistickou činností a latinským purismem, charakteristickým zejména pro poslední období života. Zásadní přínos Lauriana, vzděláním a výchovou encyklopedisty, spočíval v oblasti dějin Rumunů, kde na sebe upozornil zejména neutuchajícími a úžasnými snahami vydávat dokumenty týkající se této tematiky. Lze říci, že zrcadlem jeho činnosti v oblasti historie je učebnice dějin Rumunů z roku 1853, v rozšířené podobě vydaná v roce 1862. Nicolae Iorga považoval tuto učebnici za „velké dějiny nového ducha", neboť „málokterá práce poctivě využila tolik pramenů a málokdy byly skutečnosti vykresleny tak pravdivě". Učebnice obsahovala bohatou dokumentaci vybranou autorem, která čerpala z jeho vědecké činnosti. Je to syntéza dějin Rumunů, určená pro potřeby učitelů a profesorů, v níž se projevuje orientace autora na historizaci, přinášející koncepce jako je rumunismus nebo národní jednota.
August Treboniu Laurian byl aktivním účastníkem Revoluce 1848 v Ardealu. Pod vlivem Nicolae Bălceska se vrátil do Sedmihradska a jako organizátor a vůdce se účastnil revolučního hnutí, kde se podle svých představ snažil zrekonstruovat rumunský jazyk z 13. století. Vycházel z chybné myšlenky, že posláním gramatiky je usměrňovat jazyk a vylučovat slova, která se nezdají být správnými. Takto vytvořený jazyk byl umělým jazykem.
V letech 1871 - 1876 vydal ve spolupráci s Ioanem C. Massimem, profesorem na škole Sv. Sávy, dvousvazkový Slovník jazyka rumunského („Dicţionarul limbii române") (1871-1875), ve kterém se pokusil očistit rumunštinu od nelatinských slov, čímž dosáhl toho, že jazyk slovníku se jen vzdáleně podobá skutečné rumunštině. První část, dva objemné díly o 1864 straních, obsahuje pouze slova latinského původu, z nichž většina nebyla přejata do rumunštiny. Druhou část tvoří glosář o 584 stranách, v němž jsou uvedena slova nejasného či cizího původu. I když to byla slova nezbytně nutná pro běžnou komunikaci, byla nyvržena k vypuštění. Pravopis byl etymologický.
August Treboniu Laurian byl jedním z aktivních revolucionářů roku 1848 a význačnou osobností rumunského kulturního života.
Prameny:
http://ro.wikipedia.org/wiki/August_Treboniu_Laurian
http://www.ohio.edu/chastain/ip/laurian.htm
