rumunský akademik, stavební inženýr, ministr a pedagog
Anghel Saligny patří k průkopníkům moderní techniky v oblasti projektování a stavby mostů a obilních sil s ocelovou výstuží, tedy staveb ze železobetonu. Je jedním ze zakladatelů rumunského inženýrství.
Anghel Saligny se narodil 19. dubna 1854 v obci Şerbăneşti v župě Galaţi a zemřel 17. června 1925 v Bukurešti. Do základní školy chodil v dětském domově ve městě Focşani. Pedagog francouzského původu z Alsaska Alfred Saligny, který se usadil v Rumunsku, se stal jeho adoptivním otcem. Gynázium začal studovat také ve Focşani, ale později pokračoval na lyceu v Postupimi v Německu. Zpočátku ho přitahovala zejména astronomie a proto navštěvoval přednášky na Univerzitě v Berlíně, kde byl jeho profesorem i slavný fyzik Hermann von Helmholtz. V letech 1870 - 1874 se věnoval inženýrskému studiu na Vysoké škole technické v Charlottenburgu, kde byli jeho profesory proslulí inženýři Schwedler a Franzius.
Anghel Saligny byl vynikajícím stavebním inženýrem, světovým předchůdcem stavitelů ocelových a železobetonových staveb, tvůrcem celé řady vynálezů a jedinečných řešení při projektování a výstavbě mostů a průmyslových staveb, základů pro přístavní hráze, doky i obilná sila za použití betonových prefabrikátů. A to vše ve světové premiéře.
Železnice Adjud - Târgu Ocna, u které byly v naší zemi poprvé použity společné mosty pro silniční a železniční dopravu (1881 - 1882), byla realizována dle jeho projektu. Vyprojektoval a postavil celou řadu ocelových mostů, které nahradily již nevyhovující mosty starší. Anghel Saligny na základě vlastních vynálezů postavil jako první na světě železobetonová sila v Brăile (1888) a v Galaţi (1889).
Jeho nejvýznamnějším dílem bylo v roce 1888 vyprojektování a v letech 1890 - 1895 výstavba mostu přes Dunaj v místě Cernavodă, který byl v té době nejdelším mostem v Evropě a patřil k nejvýznamnějším ocelovým mostům na světě. Salignyho projekt přinesl dva důležité vynálezy pro stavbu mostů: nový systém nosníků s krakorců u nadstavby mostu a použití měkké oceli jako váztuže pro betonové mostovky. Práce na novém mostě byly zahájeny 21. října 1890 za přítomnosti krále Carola I.. Za pouhých pět let, 14. září 1895, byla za přítomnosti krále a nadšených obdivovatelů uvedena do provozu soustava železničních mostů, překlenujících Dunaj mezi misty Feteşti a Cernavodă, které byly projektovány a postaveny pod vedením Anghela Salignyho. Nesou jméno krále Carola I.
I nepřetržité využívání této soustavy mostů v Cernavodă po dobu celého století (1895 - 1995) dokazuje, že jde o skutečně špičkové inženýrské dílo, největší svého druhu v kontinentální Evropě v době jeho výstavby i po řadu dalších let. Most v Cernavodă byl ve své době nejdelším mostem v Evropě a jedním z nejvýznamnějších kovových mostů o délce 4.088 m mezi levým a pravým břehem Dunaje. Most v Cernavodă, který je dnes zdvojen soustavou kombinovaných mostů, je i nadále nejvýznamnějším symbolem začátků rumunského inženýrství, zkouškou jeho dospělosti a v současné době je ověnčen slávou výročí stoleté existence a fungování po celou dobu bez přerušení.
Anghel Saligny byl zakládajícím členem Technické společnosti v Bukurešti a v obdobích 1895 - 1897 a 1910 - 1911 jejím předsedou. Byl profesorem Národní školy pro výstavbu mostů a silnic, ministrem pro veřejné práce, od roku 1892 dopisujícím členem a od roku 1897 plným členem Rumunské akademie. V období 1907 – 1910 se stal jejím předsedou.
Prameny:
http://ro.wikipedia.org/wiki/Anghel_Saligny
http://www.studentie.ro/campus/INGINERUL_ROMAN_ANGHEL_SALIGNY/c-133-a-38895
