22. srpna 1882 v Reghinu – 3. října 1963 v Kluži
     rumunský fyzik, pedagog a vynálezce

     Narodil se 21. srpna 1882 v Reghinu v rodině Terezy (žena mimořádného vzdělání) a Gheorghe (učitel a později ředitel rumunské základní školy v Reghinu), kteří měli celkem pět dětí¨- Olivii, Augustina, Iulia, Gheorgheho a Anu.
     Augustin Maior absolvoval první část školní výuky v Reghinu v němčině: školku, první i druhý stupeň, Německé evangelické gymnázium. Ve studiu pokračoval v katolickém piaristickém gymnáziu v Budapešti, kde kromě schopnosti snadno se učit cizí jazyky prokázal i mimořádné vlohy pro fyziku a matematiku. Maturitu složil v roce 1900 a do roku 1904 pokračoval ve studiu v Budapešti na Strojní fakultě Budapešťského vysokého technického učení. V roce 1905 navštěvoval celou řadu významných postgraduálních přednášek na význačných univerzitách ve Vídni, Mnichově a Göttingenu, kde přednášely proslulé vědecké osobnosti té doby, jako D. Hilbert, H. Minkowski, F. Klein, C. Rünge, E. Riecke, L. Prandtl, E. Wiechert nebo mladší M. Born, L. Debyeand a M. von Laue.

     31. července 1866 – 5. listopadu 1952
     rumunský astronom, zakladatel astronomické observatoře v Bukurešti

     Nicolae Coculescu se narodil v Craiově 31. července 1866, základní a střední školu absolvoval v rodném městě; ve studiu pokračoval na Bukurešťské univerzitě na Fakultě přírodních věd. Studium ukončil závěrečnými zkouškami v oboru matematika v březnu 1889. V prosinci 1890 odjel do Paříže, kde se znovu habilitoval v oboru matematika.

     24. června 1902 ve Focşani – 15. prosince 1980 v Bukurešti
     rumunský inženýr a vynálezce

     Proslavil se díky vynálezu sonického vrtání a objevu efektu, který nese jeho jméno.
     Střední školu ukončil maturitou v Jasích. Po podepsáni smlouvy s naftařskou společností „Steaua Română” získal stipendium a v období 1920 - 1925 studoval v Rakousku v Leobenu na Vysoké škole báňské a metalurgické. Po jejím ukončení pracoval u společnosti „Astra Română” a v roce 1930 se stal ředitelem jejích podniků v Moldavsku. V roce 1933 obhájil na Montanistische Hochschule v rakouském Leobenu doktorskou práci s názvem „Die Arbeitsweise und Form des Rotary Meissels”, která vyšla v roce 1934 v nakladatelství „Editura Hans Urban” ve Vídni s předmluvou od slavného inženýra a vynálezce Gogu Constantinecua. V témže roce se zúčastnil letní školy Londýnské univerzity v oboru politické ekonomie a zahájil svoji pedagogickou kariéru jako čestný profesor na katedře naftařské ekonomiky na Akademii vysokého učení hospodářských a průmyslových věd. V letech 1944 až 1949 byl ředitelem společnosti „Petrolifera” Muntenia a v období 1949 až 1954 pracoval na Ministerstvu zemědělství jako projektant a zhotovitel vrtů pro zásobování měst vodou.

     1883 v Jasích – 2. února 1949 v Dytonu, USA
     vědec a vynálezce, vypracoval teoretické základy pro vrtulník a cesty na Měsíc

     Narodil se v roce 1883 v Jasích v rodině intelektuálů. Po ukončení lycea v rodném městě odjel na studia do Ruska, do Petrohradu. Navštěvoval tam současně Fakultu matematiky a Fakultu technických věd, na nichž po ukončení závěrečných zkoušek získal jak titul v oblasti matematiky, tak i strojního inženýrství. Chceme-li pochopit jeho vědecké dílo, je třeba si připomenout jako referenční moment pro lidstvo a zejména pro aviatiku - Montesson 18. března 1906, kdy se Traianu Vuiovi podařílo zvednout ze země stroj, který sám sestrojil a který byl těžší než vzduch, a to vlastními vynalezenými prostředky. Do té doby se předpokládalo, že vzdušný prostor mohou ovládnout pouze řízené balóny, zatímto letadlo bylo považováno za chiméru.