22. dubna 1894 – 14. května 1957
prozaik, dramatik, doktor filozofie, novelista a básník, průkopník moderního románu
Narodil se v Bukurešti 22. dubna 1894 jako syn Camila Petrescu a Any Cheler. Vychovávala ho chůva v rodině policejního podkomisaře Tudora Petrescu na okraji Bukurešti ve čtvrti Moşilor. Po základní škole navštěvoval gymnázium "Sfântul Sava" a lyceum "Gheorghe Lazăr" v Bukurešti. Díky dobrým studijním výsledkům získal stipendium a v roce 1913 začal navštěvovat přednášky na Filozofické fakultě Bukurešťské univerzity, kde složil závěrečné zkoušky s hodnocením "magna cum laude". Odešel učit na lyceum do Timišoary. Doktorát filozofie získal na základě práce na téma "Modalitatea estetică a teatrului" (Estetická modalita divadla). V díle s názvem "Dějiny filozofie", jejíž vydání řídil N. Bagdasar, publikoval studii týkající se nové oblasti - fenomenologie v Husserlově díle.
[...]
prozaik, dramatik, doktor filozofie, novelista a básník, průkopník moderního románu
Narodil se v Bukurešti 22. dubna 1894 jako syn Camila Petrescu a Any Cheler. Vychovávala ho chůva v rodině policejního podkomisaře Tudora Petrescu na okraji Bukurešti ve čtvrti Moşilor. Po základní škole navštěvoval gymnázium "Sfântul Sava" a lyceum "Gheorghe Lazăr" v Bukurešti. Díky dobrým studijním výsledkům získal stipendium a v roce 1913 začal navštěvovat přednášky na Filozofické fakultě Bukurešťské univerzity, kde složil závěrečné zkoušky s hodnocením "magna cum laude". Odešel učit na lyceum do Timišoary. Doktorát filozofie získal na základě práce na téma "Modalitatea estetică a teatrului" (Estetická modalita divadla). V díle s názvem "Dějiny filozofie", jejíž vydání řídil N. Bagdasar, publikoval studii týkající se nové oblasti - fenomenologie v Husserlově díle.
[...]
3. dubna 1899 v Bukurešti – 28. března 1949 v Bukurešti
rumunský houslový virtuóz a skladatel
Tento rumunský virtuoz se proslavil zvláštním způsobem interpretace starých hudebních kousků z repertoáru lautarů*/, střízlivostí svého osobitého stylu a mimořádnou instrumentální technikou. Stal se známým na celém světě, zejména svojí skladbou z roku 1906 Hora staccato. Významý houslista Jascha Heifetz prohlásil o Dinicovi, že je nejlepší houslista, kterého kdy slyšel hrát.
Grigoraş Dinicu se narodil 3. dubna 1889 ve skromném domku v ulici Sfinţilor v bukurešťské čtvrti Scaune, která byla známa tím, že v ní žili lautari – lidoví hudebníci, takže od útlého dětství vyrůstal v atmosféře lidové hudby. Jeho otec Ionică Dinu byl velmi známým hudebníkem, hrál ve Francii a Rusku a jeho kolegou v kapele byl věhlasný Sava Pădureanu, bývalý hudebník na dvoře ruského cara. Několik měsíců po Grigoraşově narození odjel jeho otec spolu se svým švagrem Angheluşem Dinicou na Světovou výstavu do Paříže, kde byla při příležitosti jejího konání slavnostně otevřena Eiffelova věž, a svojí interpretací skladby Ciocârlia zcela uchvátili návštěvníky výstavy. [...]
rumunský houslový virtuóz a skladatel
Tento rumunský virtuoz se proslavil zvláštním způsobem interpretace starých hudebních kousků z repertoáru lautarů*/, střízlivostí svého osobitého stylu a mimořádnou instrumentální technikou. Stal se známým na celém světě, zejména svojí skladbou z roku 1906 Hora staccato. Významý houslista Jascha Heifetz prohlásil o Dinicovi, že je nejlepší houslista, kterého kdy slyšel hrát.
Grigoraş Dinicu se narodil 3. dubna 1889 ve skromném domku v ulici Sfinţilor v bukurešťské čtvrti Scaune, která byla známa tím, že v ní žili lautari – lidoví hudebníci, takže od útlého dětství vyrůstal v atmosféře lidové hudby. Jeho otec Ionică Dinu byl velmi známým hudebníkem, hrál ve Francii a Rusku a jeho kolegou v kapele byl věhlasný Sava Pădureanu, bývalý hudebník na dvoře ruského cara. Několik měsíců po Grigoraşově narození odjel jeho otec spolu se svým švagrem Angheluşem Dinicou na Světovou výstavu do Paříže, kde byla při příležitosti jejího konání slavnostně otevřena Eiffelova věž, a svojí interpretací skladby Ciocârlia zcela uchvátili návštěvníky výstavy. [...]
Narodil se roku 1871 v Jasech a zemřel roku 1956 v Bukurešti.
Malíř
V době svých studií na drážďanské Polytechnice (1887 – 1889) byl Theodor Pallady vybídnut svým profesorem kresby a malířství, aby se jel do Paříže zdokonalit. V hlavním městě Francie pracoval v ateliéru Jeana Armana a zapsal se na Akademii krásných umění. V roce 1892 vstoupil do ateliéru Gustava Moreaua, kde mezi jeho kolegy patřili Henri Matisse, s nímž naváže hluboké přáteství, Georges Rouault a Albert Marqueta Později navštěvoval kurzy Puvise Chavannese, od něhož převzal jemnost kresby a zářivost barev.
V roce 1904 se vrátil do Bukurešti, kde vystavoval v Rumunském Ateneu a v Oficiálních malířských salónech. Souběžně také pořádal osobní výstavy v Paříži až do roku 1940. V letech 1924, 1940 a 1942 se účastnil Bienále v Benátkách. [...]
Malíř
V době svých studií na drážďanské Polytechnice (1887 – 1889) byl Theodor Pallady vybídnut svým profesorem kresby a malířství, aby se jel do Paříže zdokonalit. V hlavním městě Francie pracoval v ateliéru Jeana Armana a zapsal se na Akademii krásných umění. V roce 1892 vstoupil do ateliéru Gustava Moreaua, kde mezi jeho kolegy patřili Henri Matisse, s nímž naváže hluboké přáteství, Georges Rouault a Albert Marqueta Později navštěvoval kurzy Puvise Chavannese, od něhož převzal jemnost kresby a zářivost barev.
V roce 1904 se vrátil do Bukurešti, kde vystavoval v Rumunském Ateneu a v Oficiálních malířských salónech. Souběžně také pořádal osobní výstavy v Paříži až do roku 1940. V letech 1924, 1940 a 1942 se účastnil Bienále v Benátkách. [...]
