30. července 1894 v Dorohoi – 15. března 1964 v Bukurešti
známý pod pseudonymem Păstorel
Alexandru O. Teodoreanu byl rumunský advokát a spisovatel, známý epigramista, gurmán a milovník vín, význačný člen jašské a bukurešťské bohémy. V rumunské literatuře má své místo díky svým epigramům.
Byl nejstarším synem proslaveného jašského advokáta Osvalda Teodoreana a Sofie Teodoreanu, profesorky na Konzervatoři v Jasích, která byla dcerou skladatele Gavriila Muzicesca. Jeho starší bratr byl romanopisec Ionel Teodoreanu.
Druhý stupeň střední školy absolvoval na Národním lyceu (1906-1910) a na Internátním lyceu v Jasích (1910-1914), kde jedním z jeho profesorů byl i prozaik Calistrat Hogaş. Jako absolvent důstojnické školy byl v První světové válce mobilizován a zúčastnil se bojů v Sedmihradsku a Moldavsku, kde byl těžce zraněn. V roce 1920 ukončuje závěrečnými zkouškami právnickou fakultu a je jmenován vysokým soudním úředníkem v Turnu Severin. Tuto profesi vykonával pouze šest měsíců. Jeho hlavním povoláním se stalo znalectví v oboru oenologie (nauka o vinařství). V roce 1930 byl kooptován do vedení Národního divadla v Jasích a v roce 1934 se stal úředníkem v Královské nadaci.
[...]
známý pod pseudonymem Păstorel
Alexandru O. Teodoreanu byl rumunský advokát a spisovatel, známý epigramista, gurmán a milovník vín, význačný člen jašské a bukurešťské bohémy. V rumunské literatuře má své místo díky svým epigramům.
Byl nejstarším synem proslaveného jašského advokáta Osvalda Teodoreana a Sofie Teodoreanu, profesorky na Konzervatoři v Jasích, která byla dcerou skladatele Gavriila Muzicesca. Jeho starší bratr byl romanopisec Ionel Teodoreanu.
Druhý stupeň střední školy absolvoval na Národním lyceu (1906-1910) a na Internátním lyceu v Jasích (1910-1914), kde jedním z jeho profesorů byl i prozaik Calistrat Hogaş. Jako absolvent důstojnické školy byl v První světové válce mobilizován a zúčastnil se bojů v Sedmihradsku a Moldavsku, kde byl těžce zraněn. V roce 1920 ukončuje závěrečnými zkouškami právnickou fakultu a je jmenován vysokým soudním úředníkem v Turnu Severin. Tuto profesi vykonával pouze šest měsíců. Jeho hlavním povoláním se stalo znalectví v oboru oenologie (nauka o vinařství). V roce 1930 byl kooptován do vedení Národního divadla v Jasích a v roce 1934 se stal úředníkem v Královské nadaci.
[...]
28. června 1912, Roman – 14. srpna 1996. La Neuville-sur-Essonne, Francie
rumunský dirigent a skladatel, čestný člen Rumunské Akademie
Narodil se ve městě Roman. Prvni roky po ukončení studia na lyceu v rodném městě strávil v Jasích, kde navštěvoval výuku klavíru a skladby a později se zapsal na filozofii a matematiku na Univerzitě v Bukurešti.
V roce 1936 odjel do Berlína, kde studoval na Hudební akademii. Jeho profesory byli Walter Gmeindl a Heinz Tiessen (skladba), Fritz Stein (dirigenství). Zároveň navštěvoval přednášky na filozofii u Eduarda Sprangera (psyhologie) a Nicolaie Hartmanna (metafyzika).
[...]
rumunský dirigent a skladatel, čestný člen Rumunské Akademie
Narodil se ve městě Roman. Prvni roky po ukončení studia na lyceu v rodném městě strávil v Jasích, kde navštěvoval výuku klavíru a skladby a později se zapsal na filozofii a matematiku na Univerzitě v Bukurešti.
V roce 1936 odjel do Berlína, kde studoval na Hudební akademii. Jeho profesory byli Walter Gmeindl a Heinz Tiessen (skladba), Fritz Stein (dirigenství). Zároveň navštěvoval přednášky na filozofii u Eduarda Sprangera (psyhologie) a Nicolaie Hartmanna (metafyzika).
[...]
15. června 1903 v Piatra Neamţ – 12. března 1966 v Paříži
Surrealistický malíř a básník pocházející z Rumunska
Surrealistický malíř a básník pocházející z Rumunska
Victor Brauner byl syn obchodníka s dřevem z Piatra Neamţ, bratr folkloristy Harryho Braunera, a později švagr folkloristky a výtvarnice Leny Constante.
Navštěvoval základní školu ve Vídni, kde se jeho rodina na několik let usadila. Po návratu rodiny do vlasti v roce 1914 Victor pokračoval ve studiích na evangelické škole v Brăile. V této době se začal náruživě zajímat o zoologii. Studoval na Akademii výtvarných umění v Bukurešti (1919 - 1921) a na Svobodné malířské akademii Horii Igiroşana.
Navštěvoval města Fălticeni a Balcic a začal malovat „cézannovské” krajiny. Potom, jak sám přiznává, prošel všemi fázemi – „dadaistickou, abstraktivistickou, expresionistickou”. 26. září roku 1924 má v Bukurešti v Mozartových galeriích svou první osobní výstavu. V této době se setkává s básníkem Ilariem Voroncou, s nímž pak založí časopis 75 HP, ve kterém Victor Brauner zveřejní manifest piktopoezie a článek nazvaný Sur-racionalismus. Namaluje a vystaví Krista v Kabaretu (ve stylu malíře Georga Grosze) a Fabričku (ve stylu Holdera). [...]
