- 12 February 2016
- Etichete Icr praga Scaunele Cantareata cheala Teatrul kaspar
Rumunský kulturní institut v Praze oznamuje uvedení představení Židle a Plešatá zpěvačka v divadle Kašpar - DIVADLO V CELETNÉ, Celetná 17, 110 00 Praga 1, v dubnu, následovně:
Scaunele/ ŽIDLE
Úterý 12.4. 2016, od 19:30, divadlo Kašpar
Úterý 26.4. 2016, od 19:30, divadlo Kašpar
Režie: Alexandr Minajev / překlad: Vladimír Mikeš / scénografie: Vladimíra Fomínová, Alexandr Minajev / kostýmy: Vladimíra Fomínová / hudba: Zdeněk Dočekal / fotografie: Anna Špalková
Představení trvá 1 hod. a 20 minut, bez přestávky.
Cântăreața cheală/ PLEŠATÁ ZPĚVAČKA
Pátek 15.4.2016, od 18:00, divadlo Kašpar
Režie: Jakub Špalek / překlad: Jiří Konůpek / dramaturg: Lenka Bočková / hudba: Daniel Fikejz / scénografie: Karel Špindler / kostýmy: Jan C. Löbl / grafika: Studio Najbrt / fotografie: Michal Hladík
Představení trvá 1 hod. a 10 minut, bez přestávky.
Eugen Ionescu (nar. 26. listopadu 1909, v Slatina - zemřel 28. března 1994, v Paříži), v zahraničí známi pod jménem Eugène Ionesco, podle francouzské ortografie, byl spisovatelem Rumunského původu, který psal ve francouzském jazyce, byl protagonistou absurdního divadla a členem Francouzské akademie (1970, křeslo č. 6).
Je autorem slavných Notes et contre-notes. Ještě v průběhu života Eugène Ionesco se těšil uznání, byl publikován v prestižní plejádě (založené v roce 1931 autorem Jacques Schiffrin, prostřednictvím které mnělo byt dosaženo toho, že čtenář obdrží zveřejněné referenční vydání nebo kompletní dílo klasických autorů v kapesním formátu).
La Cantatrice chauve / Plešatá zpěvačka nebyla úspěšná v době kdy byla napsaná, ale tato parodie navždy poznamenala soudobé divadlo, a učinila z Ionesca jednoho ze zakládajících otců «absurdního divadla» dramaturgií ve které nesmysl a grotesknost se převléká do satirických a metafyzických podob. Tyto prvky jsou součásti většiny tvorby rumunského autora, ze které uvádíme i La Leçon (1950), Les Chaises (1952), Amédée ou comment s'en débarrasser (1953), L'Impromptu de l'Alma (1956), Rhinocéros (1959). Poslední zmíněná byla uvedená v divadle Odeon ve Francii, a přinesla autorovi skutečné uznání. Poté ještě napsal i Le Roi se meurt (1962), La Soif et la Faim (1964), Macbeth (1972).
